Tohle jsem našla v nejzaštrachanějších rozích svého počítače :-D Je to strááášlivě stará povídka co jsem kdysi splodila. Poslední změna je z roku 2002, ale obávám se, že je ještě starší, tak se když tak dobře bavte, i když je trochu delší. Tenkrát poprvé Jednou když už mi bylo asi 25 let jsem se rozhodl stát mužem. Vzhledem k tomu, že se mi dosud žádná žena nepřipletla pod nohy.Rozhodl jsem se tento problém vyřešit. Nevím jak k tomu mohlo dojít,ačkoliv jsem velmi inteligentní muž. Jsem taky velice pohledný, protože mi i má sestra věčně říká: "No ty vypadáš" i když mě v lásce zrovna nemá. Jen trochu k mému popisu. Mám krásné vlasy slámové barvy i kvality. Střižené podle maminčiného hrnce na polévku. Můj úsměv je lemován krásnými zuby poněkud nesourodé délky i šířky,ale rovnátka jsem odmítl nosit, protože mi ubíraly na dojmu dokonalého muže. Nosím brýle s dioptriemi číslo 10 ,ale ty jen zvětšují mé krásné oči. No přestanu s tím vychvalováním a povím Vám jak to dopadlo s návštěvou kněžky lásky……… Otevřel jsem si Zlaté stránky a hledal v rubrice služby - kněžky lásky, ale bohužel jsem tam nic takového nenašel. Ačkoliv si myslím že nemám tento problém jen já ,ale i mnoho dalších mladých mužů. Musím se přiznat, že i při mé vysoké inteligenci mě žádné řešení nenapadlo ani po zdlouhavém dumání nad problémem. Zavolal jsem proto svému kamarádovi Ferdovi Nekutilovi a vylíčil mu celý svůj problém. Ferda dostal v telefonu asi epileptický záchvat (znám to z vlastní zkušenosti) , ale slíbil, že mi pomůže. A opravdu. Po chvíli volal zpět a nadiktoval mi číslo, na kterém mi měli pomoci. Nemeškal jsem a ihned jsem tam zavolal. Na druhé straně se ozval podivný ženský hlas a já měl pocit, že volám nevhod,poněvadž to vypadalo, že se jí chce na malou stranu, ale přesto jsem si kněžku lásky na příští den objednal. Měl jsem jen jeden den na přípravu zkoušky dospělosti. Běžel jsem koupit našim lístky do kina. Hrál se zrovna Hery Potter - asi nějaký poučný životopis. Sestře jsem dal půlku svého kapesného na pár piv a cigarety. (holt se tento měsíc budu muset obejít bez některých dílů ABCček) Druhý den ráno jsem si uklidil pokoj a schoval před slečnou sbírku autíček, aby ji náhodou nenapadlo věnovat se jen jim. Šel jsem do koupelny a tam má příprava na rituál začala. Prohlédl jsem se v zrcadle a neshledal jsem na sobě nic nenormálního až na poněkud menší svaly a vystouplá žebra ,ale slíbil jsem si, že začnu posilovat a za čas určitě uzvednu celý rohlík, který mi do teď musí matka k snídani krájet. Vzal jsem otcovo holení a začal si holit mé tři chlupy pro štěstí na bradě - je to opravdu pro vyjímečnou příležitost a to se musí něco vytrpět. Rodiče odešli a sestru si vyzvednul její přítel s roztrhanýma džínama (asi nemá chudák na nové) a obrázky po celém těle . Nervozita se u mě projevovala třesem rukou i když jsem normálně úplně klidný člověk i v těch nejtěžších situacích. Ozval se zvonek, srdce se mi rozbušilo. Šel jsem se podívat z okna ven. Stálo tam černé auto zahraniční značky a u něj obrovský chlap s černými brýlemi. V tu chvíli jsem dostal strach, protože vypadal jako vymahač dluhů co jsem viděl v televizi. Najednou vystoupila má očekávaná. Měl jsem pocit, že se mi zamlžily brýle,ale po důkladném vyčištění jsem shledal ,že ta slečna (poněkud prošlého datumu) tak opravdu vypadá. Okamžitě jsem si všiml, že má v ruce cigaretu a připomněl si, že jí musím dát odbornou přednášku o škodlivosti kouření. Měla odbarvené vlasy s příčeskem, červenou rtěnku, křivé nohy a chyběl ji dokonce jeden zub!!! Pomyslel jsem si, že každý nemůže vypadat tak krásně jako já a otevřel jí bzučákem dveře. Po otevření dveří vypadala ještě mnohem hůř, než u auta, ale co jsem měl dělat. Vrhla se na mě jako saň a přitom skřehotavým hlasem říkala: "Pocem brouku, dneska si spolu užijem" Vyděsilo mě to a než jsem se stačil vzpamatovat už mě táhla do mého pokoje. Mrskla se mnou na postel (to byla asi ta předehra co znám z odborné literatury) vrhla se na mě a začla nějak podivně kroutit ústy (asi křeč) ,připomnělo mi to mé dětství, když jsme se různě škaredili na skle. Pak na mě vyzkoušela pár chvatů, co zná asi z juda a přitom pořád něco vykřikovala. Nebyl jsem schopný se ani pohnout. Takových to bylo moc zážitků najednou. Za chvíli s lekcí skončila, odvalila se ze mě a začla si upravovat svůj zjev, což si myslím že už nebylo zapotřebí, jelikož by jí už nic nepomohlo. Vzpamatoval jsem se a začal si také upravovat své svršky. V tom ta ženština zase zaskřehotala: "Máš to brouku za 1000 i se slevou". Vykulil jsem na ni oči a zeptal se jí jestli se náhodou nespletla, ale potvrdila mi že ne. Tak jsem šel neochotně rozbít prasátko, ve kterém jsem střádal na odbornou literaturu. Zůstalo mi tam jen pár drobných. Tak jak přišla, tak zase odešla. A já si ani nevzpomněl na přednášku o škodlivosti kouření. Od té doby se raději věnuji jen studiu odborné literatury.