Nedávno jsem četla Hanin deníček o nemocniční dietě a připomělo mi to můj pobyt v chirurgickém centru po operaci.

Asi dva dny před nástupem mi nervy pracovaly tak, že jsem nebyla schopna moc jíst a to jsem nějakej jedlík.

Šla jsem na gynekologickou operaci a s doktorem jsem se dohodla i na odebrání slepého střeva.

Už když mě sestřička přijímala a viděla papíry, prohlásila, že se vrátím do dětských let a pět dní budu papat kašovitou stravu a to díky tomu slepáku.  No co myslela jsem si nějak to přežiju.

Sestřička mi ukázal pokoj, byl to moc pěkný dvoulůžák, s koupelnou, WC, ledničkou, skříní a televizí, krásný výhled na řeku Labe a kolem chodili lidé na procházky s pejsky.

Měla jsem pokoj alespoň zatím jen pro sebe, tak jsem šmejdila a první co mě upoutalo, byl jídelní lístek.

V budově byla restaurace,  na pokoji telefon a ten komu to zdravotní stav dovolil si mohl objednat třeba minutku, kávu, nebo chlebíček na pokoj, tak jsem si jen posteskla, protože už jsem stejně nesměla jíst a díky nervům bych do sebe asi nic nedostala.

První den po operaci jsem dostala asi deset piškotů,( ty moc nemusím maximálně v létě do ovocnýho dortu s ovocem a smetanou) a jogurt, k obědu byl vývar, úplně čistý, bez jediný nudličky, nebo mrkvičky, nejsem moc polívková, nevím, jestli to bylo tím hladem, ale ty vývary byly neskutečně dobrý. K večeři krupicová kaše, nejsem na sladký jídla, ouvej.

Druhý den repete, s tím rozdílem, že mi k večeři donesly bramborovou kaši s namletým masem, což je pro mě noční můra. Tímhle druhem jídla jsem jako ošetřovatelka krmila babičky a dědečky na interně, už tenkrát jsem se zařekla, že to do pusy nikdy nevemu.

Ale hlad byl hroznej, dala jsem trochu kaše do pusy, mozek dal pokyn, žaludek začal stávkovat a bylo po večeři, ještě že jsem si schovala přesnídávku od svačiny.

 Takhle se to opakovalo dokola, jogurt, piškoty, přesnídávka, vývar, chodila jsem se trýznit jídelním lístkem, vybírala si předkrm, potom kuřecí steak s hranolkama a palačinku se šlehačkou, pak jsem se naštvala a šla si lehnout do postele, kdybych si mohla jít aspoň zakouřit.

Pak nastal propouštěcí den, sestra mě upozornila, že nemám bláznit s jídlem, jinak dostanu hrozný křeče.

Volám muži, aby pro mě přijel a  přivez mi aspoň suchou housku, budu ji cestou domu žužlat. Když přijel kouknu co přivezl a on balíček piškotů, chtěla jsem ho tím pytlíkem praštit, ale uviděla jsem housku a byla spokojená.

Po příjezdu domů, jsem hned šoupla kuře do trouby. Když bylo krásně upečený, sundala jsem z masa kůži, srdce mi krvácelo a dala jí muži. Jako přílohu jsem měla suchou rýži, páni, jak to byl dobrej oběd, měla jsem tak staženej žaludek, že mně zbylo z oběda i na večeři.

A víte co bylo nejhorší, že jsem za těch pár dní stejně nic nezhubla

Přeju hezký den.                                       Iva