Ilustrační foto

Tak jsem před chvílí vstávala.Ze srazíku jsme dorazili domů v jedenáct večer.A protože už bylo o něm všechno napsáno,tak ještě tedy to,co nevíte.

Ráno jsme hodili do navigace Dolánky a vyrazili.Cesta v pohodě a když navigace nahlásila....jste v cíli,nestačili jsme žasnout.Cíl byl v kamenolomu Dolánky někde u Bíliny.Takže volat Handě,nastavit jiné Dolánky a vyrazit.V půli cesty telofon,volá Marcelka.Jsme ve Strážkách,ale nevíme jak se jmenuje Enmery,abychom se tu zeptali kde bydlí.No to já tedy taky nevím.Říkám jí,vydrž,už jsme skoro u Handy,zeptám se a zavolám ti to.

Konečně jsme naložili Handu.

Cestou na srazík jsme se nemohli dostat přes Ústí nad Labem.Projezdili jsme ho několikrát kolem dokola a zpátky.(Teď jsem slyšela v televizi,že tam byla nějaká havárie).Všude policie,všechno uzavřený,až nás nakonec jeden policista pustil přes zákaz a mi projeli na správný směr.

Cestou jsme stavěli dvakrát,abych se mohla vyblinkat.Z toho jednou na konci města u chodníku a podotýkám,že domy byly dost daleko,přesto nějaká paní která šla dosti z dáli, nebyla líná popoběhnout a nadávat mi,ať jdu zvracet dál.Tím rozčílila mužíka a Handa otevřela dveře a rovnou jí poslala kamsi.Hihihihi.

U Enmery bylo nádherně.Prvně v životě jsem si pohladila koně,prožila krásné hodiny s milými holkami a bylo to super.

Zpátky jsme odvezli domů Handu a vyrazili směr Vary.To už jsme stavěli jen jednou a na vyzvracení jsem měla klid,protože už byla tma a nikdo mě neviděl.No hlavně že mám doma v šuplíku Kinedryl.Tak to příště.

Takže holky ze srazíku.....moc děkuji,bylo mi s Vámi dobře.

Jo a fotky jsem ještě nestáhla.