Včera jsem byla úplně vyšťavená. Od pěti ráno do osmi večer jsem vše, co jsem snědla nebo vypila, musela vyhodit. Výsledkem bylo, že jsem se třásla a neměla ani sílu vstát. V autě se mi dělalo šíleně zle, dělal mi zle smrad peněz a další věci, které normálně ani nevnímám. Nejhorší na tom je, že dělám ve fabrice na parfémy, takže jsem do práce už dva dny nešla, ale takhle to dál nejde, protože peníze potřebujeme.

Včera to můj milý oznámil jeho matce. Já nechtěla slyšet, co bude mluvit, a tak jsem raději šla umývat nádobí. Pak mi oznámil, že se s ní pohádal a položil jí to, protože měla blbé kecy. Že jsme si nic neužili, že jsme si sem jen jeli udělat děti, atd. atd. No popravdě někteří mají děti dříve než po pěti letech, takže já to zas tak černě nevidím. Pak mu ale volala za chvíli znova sama a řekla, že je to naše věc, že pokud chceme, tak ať si klidně dítě máme, že to je jen mezi námi dvěma. Což bylo o dost lepší než první reakce. Jeho malý brácha, kterému je devět, ale začal šíleně žárlit a brečet, že už na něj ten můj nebude mít čas. A já raději dělala, že umývám koupelnu, než abych s ní mluvila. Ta ženská mě hrozně nervuje.

Je to neuvěřitelné, jak jsou hrozně jiné. Jeho matka furie a moje máma, která to vzala sportovně a už mi i začala říkat "ty moje těhulko". Můj milý mi včera oznámil, že na to ještě není tak zcela připraven a že ví, že ani já ne, ale ať prý na potrat nechodím, protože se bojí, že už byl nikdy pak mít miminko nemohla. Což mě rozčílilo. Řekla jsem mu, že jen ze strachu dítě nechci a že ho klidně budu vychovávat sama, když na to není připravený a že máme oba dva devět měsíce na to abychom se psychicky připravili. U mě to tak těžké nebude, protože se ve mě začně probouzet mateřský instinkt a až uvidím to malé, tak vím, že pro mě bude na prvním místě už jenom mimi.

Dnes ráno jsme se ale nepohodli ohledně výchovy. Ano na to je ještě čas, ale rozčílilo mě, že chce mé dítě krmit fast foody a nechat mu narůst dlouhé vlasy, pokud to bude kluk!!!!! Přesně, jako jeho malý brácha, který měl vlasy až pod zadek do osmi let!!! To neexistuje. Navíc v případě, že to bude kluk chce, aby se jmenoval po něm. ZOLTÁN. Když je to tak úžasné jméno, proč mu tedy jeho matka říká Zděndo? Rozhodně Zoltána nechci. Jak bych mu asi říkala Zoltánku? Doufám, že to bude holčička a rozhodně jí nedám jméno po sobě. Drahomíra. To by trpěla celý život jako já. Hlavně tady v Anglii, kde mé jméno vyslovují jako DREHOMARAJA.

Doufám, že mi aspoň částečně začne být líp a nevolnosti nebudou celodenní ale jen ranní.