No, co si budeme povídat, sliby chyby.To je jasné, že kouření neomezil, kartu od účtu mi nesvěřil, televizi nekoupil a žádnou práci navíc si nenašel. Ale trochu se srovnal. Dluhy asi splácel, protože měl věčně hluboko do kapsy. Co za tím bylo do teďka nevím, ani jsem to nezkoumala. Už se mi takové věci ani poslouchat nechce a jsem skoro raději, když to nevím. V listopadu mi volala babi, že upadla po cestě z nákupu, že se jí zatočila hlava a že je celá potlučená. Jeli jsme  za ní, chaloupku zazimovali a babi odvezli k nám do města, protože bylo jasné, že už to tam sama nezvládne. Začalo jí nějak nápadně růst břicho a otékat nohy, tak jsem ji nechala vyšetřit a museli ji operovat a vzít jí všechny ženské orgány. Vypadalo to hrozně, ale nakonec se z toho babulka vykřísla. Další rok byl ve znamení radostných událostí. Mladší dcerka otěhotněla a chystala se svatba. Už jsem tu jednou psala, jak jsme se s dcerkami zrumplovaly v podkroví a to  ta mladší nevěděla, že je těhotná a bylo jí pak zle. Byla jsem zase na chaloupce, když mi to přijeli s budoucím zeťákem říct a přivezli láhev vodky pro toho mýho, aby si měli chlapi čím připít. Jenže ten můj tam právě nebyl, tak jsem si se zeťákem připíjela já a dopadlo to tak, že jsme zpívali na zahrádce. V září byla svatba a pak už se očekávalo miminko. Měsíc před porodem jsem jela k dcerce a vygruntovala jí tam a připravili jsme věci pro toho kloučka, co se měl narodit. V té době nám taky hrozně onemocněl pejsek, zhubnul o 10 kg a vypadalo to fakt špatně. Pak mu dělali vyšetření z krve a měla jsem si tam přijít pro výsledky. Chystala jsem se tam, bylo to třetího února a najednou zvonil mobil a dcerky tchýně mi volala, že malej se právě narodil. Až mi hrkly slzy do očí a hrdlo se mi stáhlo, že jsem ani nemohla promluvit. Pak jsem šla na veterinu, no a tam to tak radostné nebylo. Řekli, že pes má pravděpodobně tumor jater a dali mi pro něj kortikoidy, abychom mu prý prodloužili život. Tak jsem měla takové smíšené pocity. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo mám plakat. Šla jsem do obchodu, koupila láhev Fernetu a šla domů Tam už seděla starší dcerka s tim mojim a s babi. Dali jsme si frťana na malýho a já jsem si trošku poplakala radostí a trochu ze smutku.