Ilustrační foto

Bratranec se do své dcerušky úplně zamiloval, Maruška mu odpustila, protože to byla moc hodná žena a život šel dál. Když byly Aničce tři roky, vrátila se Maruška do práce, zpět na své místo. Měli moc hodnou sousedku, paní v důchodu, tak jim hlídala dcerku, když byli oba v práci, ale nebylo to často, protože se jim směny střídaly. Maruška se v době mateřské dovolené skamarádila s ženami v domě, většinou tam bydleli lidé stejně staří jako oni, a tak se také často navštěvovali. S jednou ženou se Maruška skamarádila trošku víc, tak často sedávaly u kafíčka a povídaly. Jmenovala se Darina a bydlela s manželem v bytě nad nimi. Děti zatím neměli, nějak se jim to nedařilo. No a tak se také občas stalo, že když byl Josef doma sám a přišla Maruška z práce, Darina tam už seděla u kafíčka, že na ní čeká. Maruška byla duše důvěřivá, ani ji nenapadlo, že by tam nemusela Darina chodit kvůli ní. Až jí jednou nějaká dobrá duše z jejich domu naznačila, že nemá Darině věřit, že jen co vytáhne paty z domu, už jde k nim. Když přišla Darina opět na kafe, tak jí Maruška řekla do očí, co se jí doneslo. Darina prý zrudla, koktala a zapírala, že to není pravda. No a Maruška jak byla v ráži, tak jí řekla ať vypadne a víckrát už k nim nechodí. Josef samozřejmě také tvrdil, že to není pravda, že je Maruška žárlivá a smál se tomu. Jenže Maruška se zatvrdila a mluvila stále jen o rozvodu. Tentokrát se do toho vložila její matka. Jak už jsem se zmínila, Josef je ohromně šikovný na každou práci a když tatínek Marušky odešel na věčnost, tak veškeré mužské práce v domě většinou obstaral. Tentokrát už to bylo na spadnutí, maminka Marušky nechtěla šikovného zetě ztratit a tak mu dala připsat jejich vinohrad a navrch toho jim koupila auto. Musím podotknout, že to byl od ní dobrý tah. Bratranec se do toho vinohradu úplně zamiloval. Jen přišel z práce, skočil do auta a hurá do vinohradu. Když Maruška nebyla v práci, musela jet s ním. Ve vinohradu nesměla být jediná travička, všichni se chodili dívat, v jakém to má pořádku. Postavil si tam boudu na nářadí, dal si do ní stolek, plynový vařič, aby si mohl udělat kávu nebo něco ohřát, byl ve vinohradu stále. Teta se strýcem si koupili vinný sklep, nad kterým byl byt, odstěhovali se tam a sklep nechali připsat Josefovi, tak měl vše, co vinař potřebuje. Od jara do zimy trávil čas převážně ve vinohradu, s vinaři se pobavil ve sklípku, někdy si dali nějakou skleničku a popovídali. Dcerka začala chodit do školy a na víkendy jezdili všichni do rodné vísky. Josef se ve vinohradu zkrátka našel. V paneláku se nudil a pak snadno podléhal ženskému vábení.

Tak zase za chvilku.

Líba