Ilustrační foto

To vždycky říkám naší babi, že má pálivý jazyk. Pálí jí v ústech, tak ho musí provětrávat a ochlazovat a proto musí pořád mluvit a navíc je hrozně zvědavá úplně na všechno. Když jdu do města něco vyřizovat, tak jen co se vrátím, tak mě informuje o všem, co nového zjistila telefonováním s příbuznými a známými, o osobách pro mě známých i neznámých, až mi z toho jde někdy hlava kolem. Pokud se nic nového nedozví z telefonátů, tak na mě nahrne, co se zatím dočetla v novinách a vyposlechla v rádiu a pokud ji požádám, aby byla zticha, než si uložím věci, protože pak ani nevím, kam si co dám, tak sedí na válendě, nohy má ve vzduchu a nervózně s nimi poškubává a rukou se škrábe na krku nebo na čele. Když nemůže povídat, je hrozně nespokojená. Já už kolikrát ani nevím, co povídá, moje hlava to není schopná pojmout a tak sem tam vypnu a pokyvuju, nebo souhlasně brouknu. Když přijdou dcerky, tak se otázky jen sypou na jejich hlavy a já relativně odpočívám. Dcerky nejsou podrobeny tak často výslechu, tak trpělivě odpovídají na dotazy a babi je spokojena. Se mnou prý není žádná řeč. Jen si nejsem jistá, zda babi o řeč se mnou stojí, protože mi k ní nedává velký prostor. Například dnes jsem byla na mamografu. Přišla jsem domů a babi hned spustila: Tak jsem volala na Moravu, mluvila jsem s Josefem - to je ten můj bratranec, a ten říkal, že se neteř od jeho bratra bude vdávat, bere si doktora, svatba bude velká, atd. Hrnula to na mě, tak jsem vzala Čendu a šla ho vyvenčit a když jsem přišla z venčení, tak babi řekla: A jak jsi vůbec dopadla na mamografu? Dobře, odpověděla jsem. A tím to bylo vyřízeno. Ale na vnučku Lucinku si nepřijde. Nedávno v neděli, když ji k nám dala dcerka pohlídat, přijely obě ve sportovním oblečení. Sotva dcerka zavřela dveře, začala babi klást Lucince otázky: Lucinko, vy jste byli někde sáňkovat? Byl zrovna docela hezký den. A Lucinka: Ne, nikde jsme nebyli, ani na výletě, ani venku. Byli jsme celý den doma. Bylo mi to divné, proč se na ten krátký převoz autem z jejich domova k nám tak sportovně obleky, ale pak jsem si řekla, že se nám asi chtěly ukázat a už jsem o tom nepřemýšlela. Večer si pro Lucinku přijel zeť a mezi řečí utrousil, jak byli s Lucinkou na výletě a jak si hezky zabobovali. Tak jsem mu řekla, jak nám Lucka povídala, že nikde nebyli a on se smál. Toho už jsem si u ní všimla víckrát. Ona se chce bavit po svém, tak řekne, že nikde nebyli a vede svůj rozhovor o tom, co zajímá jí. A tak se od ní většinou nic nedovíme a když už něco řekne, tak stejně nevíme, jestli je to pravda, nebo ne. Nejvíc to rozčiluje babi. Posledně povídala: Co je to za děcko, takové jsem ještě neviděla? Po kom je? Její mamka byla taková povídavá a ona neřekne nic. Zítra nám ji dcerka zase přiveze na hlídání, tak jsem zvědavá, co se od ní dozvíme.

Mějte hezký večer.

Líba