Ilustrační foto

V zimě bratranci jezdili na prázdniny k nám, můj otec nám všem sehnal nějaké obstarožní lyže, večer jsme si je vždycky voskovali a vosk rozžehlovali takovou plechovou dětskou žehličkou, kterou jsme nahřáli na plotně no a ráno vyrazili na kopec před chaloupkou. Večer jsme všichni zalehli do ložnice, kde se topilo piliňákama a moje mamka četla všem nahlas z nějaké červené knihovny při lampičce. Jó to byly časy. V létě jezdili bratranci v červenci k nám, přijela s nimi stařa a nazpět mě brala vlakem s nimi na Moravu, kde jsem byla do konce prázdnin. Jak už jsem psala, v době dětství jsme více kamarádili s mladším bratrancem Mirkem. Mirek měl kamaráda Miloše, bydlel také v naší ulici a na prázdniny k nim jezdila jeho sestřenice Ilonka, která byla stejně stará se mnou, a tak jsme kamarádili všichni dohromady. Miloš a Mirek byli takoví snílkové. Jednou našli na poli nějaký střep a pak tam chodili každý den kopat, že je tam poklad. Našla jsem Mirkovi malý zápisník a na něm napsáno YKMANZOP. Bylo to napsáno pozpátku, aby nikdo nevěděl o co jde, takže POZNAMKY. Nahlídla jsem do něj a tam byly zápisky, kdy kopali na poli a co nového našli. No a jednou mi Mirek vyprávěl, že si s Milošem plánovali, co by udělali, kdyby opravdu našli ten poklad. Miloš vždycky tíhnul k přírodě a snil o tom, že z něj bude myslivec, tak řekl, že by poklad prodal a odjel do kanadských lesů, kde by žil v přírodě a lovil zvěř. No a až by byl starý, tak že by  odešel z lesů do města si užívat. No a Mirek mi říkal: To je bl.bec ten Miloš, to já bych si napřed užíval ve městě a až bych byl starý, tak bych šel do kanadských lesů. Mirek byl šikovný na sport a tak hrál fotbal za žáky. Fotbal se na vsi dost pěstoval a bývaly tam turnaje. Jednou se také odebral v neděli na turnaj a když přišel, tak jsem se ho ptala, jak dopadli. No a on mi řekl: Byli jsme třetí. A já: A kolik tam bylo družstev? A on: Tři. No a já jsem se začala nahlas smát a on do mě bušil těma jeho pěstičkama. Hrozně rádi jsme si z něj dělali s Josefem  legraci, protože on se hned rozzuřil a nám to  bylo k smíchu. Jenže on nasadil takový ksichtík, že vypadal jako zmenšený herec Srstka s křivýma zubama, no a nás tak rozesmál a pak do nás mohl bušit jak chtěl. Teta se strýcem někdy večer chodili ke známým na návštěvu a nás hlídala stařa. Většinou nám vyprávěla nějaké příběhy, ale nás to dlouho nebavilo, začali jsme se pošťuchovat a prát a stařa sáhla pro peška, k tomu účelu připraveného a začala nás krotit. Ta si s námi taky něco užila. Jednou Josef vymyslel, že peška schováme. Stařa nás zase hlídala a když už to začalo být neúnosné, sáhla pro peška a on nikde. Ptala se nás, kde je a my že nevíme. Tak skočila ke kredenci, vytáhla vařečku a pár nám jich naložila. S vařečkou to bolelo víc, tak Josef rychle vytáhl peška a cpal jí ho, ale stařa že už ho nechce. Od té doby jsme peška raději neschovávali. Koupání tam bylo taky zajímavé. Zatopilo se v koupelnových kamnech, aby byla teplá voda a teta nás všechny tři naložila do vany. Koupali jsme se takhle společně docela dlouho, až jednou Josef volal na tetu, ať se tam jde podívat, že mu rostou nad šu.linkem chlůpky. Pak se kluci koupali zvlášť a já taky. No a spali jsme spolu v ložnici na rozkládacím gauči všichni tři a teta a strýc spali na manželských postelích a vedle v obýváku spala stařa na gauči. Jakpak to asi teta se strýcem řešili se sexem? To mě nikdy nenapadlo, až teď. Už oba odešli na věčnost, tak už se to nedovím. Tak zase někdy zavzpomínám.

Mějte hezký večer.

Líba