Ilustrační foto

Po skončení základní školy k nám na chaloupku přijela stařa s bratrancem Mirkem a ještě dvěma vzdálenými bratranci v našem věku. Byli u nás týden a pak s námi jela stařa na Moravu. Počítala jsem to a zjistila, že staře bylo tenkrát 72 let. Mě bylo 15, bratranci Mirkovi 12,  a vzdáleným bratrancům také jednomu 15 a druhému 13 let. Musím říct, že stařa měla docela odvahu vydat se na takovou cestu, protože byla docela dlouhá. Vyjelo se ráno, příjezd na místo byl kolem patnácté hodiny a cestou se pětkrát přestupovalo. Tak jsme se všichni vydali na tu dlouhou cestu. V jednom rychlíku bylo narváno, sedla si jenom stařa a já a bratranci jsme stáli v chodbičce u dveří. Dveře byly otevřené a jak vlak zastavoval ve stanici, tak to s námi škublo, že jsme málem upadli. No a já ve snaze se zachytit, jsem strčila palec mezi dveře a ony se přibouchly. To teda bylo něco, bolest velká, už mě nebavilo nic. Palec mi otekl jako bambule a nehet jsem měla celý modrý, a tak jsem tu i tam poplakávala. Přijeli jsme do poslední přestupní stanice a stařa poručila klukům, ať počkají v čekárně u zavazadel a šla se mnou na zdravotní středisko. Tam mi palec zrentgenovali, zlomený jsem ho neměla a pak mi vyřízli v nehtu okénko a pustili krev. Palec mi zalepili náplastí a odjeli jsme dalším vlakem. Náplast jsem nosila celý zbytek prázdnin, protože nehet vypadal nevábně. No a teď napíšu o staře. Když jsme přijeli, tak stařa utíkala rovnou do kadibudky na dvoře, no a když vyšla, tak řekla tetě, že se pos.ala. Teta se jí ptala, kdy se jí to stalo a ona řekla, že ráno při odjezdu, když nastupovala do vlaku. Moje mamka jí udělala bílé kafe na snídani, no a stařa byla zvyklá snídat čaj, tak ji to nějak prohnalo. Jak prý zvedla nohu na první schůdek vlaku, tak se to stalo. Teta se smála, až se ohýbala a povídala: Tak tys jela za.raná ze Šumavy až na Moravu a ještě jsi chodila s Libuškou po doktorech? A stařa: Co jsem měla dělat, když ji to bolelo? A teta: Vždyť to muselo být cítit? A stařa: Nikdo nic neříkal. A teta se smála a řekla: Přece ti nikdo neřekne, že jsi cítit ho.nem. Ale stařa jen mávla rukou a šla si převlect spoďáry. Nosila i v létě takové bytelné, nohavičky sahaly těsně nad kolena a byly zakončeny gumičkami takže vlastně takové bezpečnostní bombarďáky. No ale ať už to bylo jak chtělo, přesun zvládla a pro mě začaly další krásné prázdniny na Moravě.

Mějte hezký večer.

Líba

Líba