Dopoledne jsem vařila. Pak jsem nalila babi a mě polévku a babi postavila doprostřed stolu slánku. Několikrát si provokativně osolila ...
Skoro slečna.
6. února, 20:05
Ilustrační foto
Po skončení prázdnin jsem nastoupila do prvního ročníku na ekonomku ve městě, které bylo vzdáleno l20 kilometrů od naší vísky. Bydlela jsem tam v podnájmu ještě se čtyřmi studentkami, které byly starší než já. Byla jsem v té době malá a hubená osůbka. Na zimu mi mamka koupila fialový flaušový kabát, sahal mi až na paty, tak mi ho zkrátila a já jsem měla kapsy skoro u kolen. No a pak jsme se vydali koupit kozačky. Já měla nohy jako brka hubené, všechny kozačky mi byly velké přes lýtka. Nakonec jsme jedny vybrali. Byly kožené, byly mi taky velké v lýtkách a ještě byly nějak málo vyztužené, tak se časem různě pokrčily. No a můj otec dostal darem od nějaké firmy takovou černou koženou tašku na zapínání, s jedním uchem. Vypadala naprosto stejně, jako nádražácká služební brašna, kterou nosil můj strýc z Moravy do práce. Protestovala jsem, že s takovou brašnou jezdit nebudu, ale bylo mi to houby platné. Ještě mi teta z Moravy nechala zkrátit její dlouhý svatební kožich na krátký, abych ho měla ke kalhotům. Tenkrát byly v módě kaliopky a já jsem taky po nich toužila. Otec mi je někde na služební cestě koupil, no a mě byly samozřejmě velké, tak mi mamka poposadila níž pásek a mě se zase zařezávaly kamsi. S Radkem jsme si tu i tam psali a já s mamkou jsme tam měly jet na zimní prázdniny. Těšila jsem se moc. Konečně nastal ten čas a my jsme jely na Moravu. Já jsem měla na sobě oblečený ten zkrácený hnědý kožíšek, kaliopky a na nich nahoře ty kozačky, co se mi hrnuly dolů. Přijely jsme na Moravu, vystoupily na vlakové zastávce a čekala nás tam teta a bratranec Mirek. Přijeli na kolech trošku později, tak na nás čekali pod kopečkem a my jsme s mamkou sestoupily dolů. Když jsem přistoupila k bratranci, tak řekl: Já jsem tě ani nepoznal. Myslel jsem si, že to ide nejaké malé děcko v kamašlách. To mi moc nepolichotilo. Já jsem si myslela, jak jsem vystrojená a on mě takhle natřel. Nedávno jsem ten kožíšek vyhazovala na chaloupce ze skříně a jen tak jsem si ho zkoušela. Byl mi v ramenou široký ještě teď. Bože, jakou já jsem musela mít ránu. Navečer za mnou přišly kamarády Anežka a Zdena, že mám jít s nimi na mejdan k Radkovi, že tam budou všichni z klubu Junior. Šla jsem s nimi. U Radka jsme si pouštěli písničky z magneťáku a tancovali při tom. No a pak Anežka se Zdenou řekly: že nám zazpívají písničku, co samy složily. Hudbu si k tomu pouštěly z magneťáku, no a bylo to na melodii písně z filmu Četník ze San Tropez. Už si jenom matně pamatuji, že zpívaly: Sedí tam tiše s ní, a ani nevnímá, že celý Junior se na ně dívá - duli duli duli Junior. Drží jí za ruku a jenom s ní chce být a sotva odjede, jinou zas bude mít - duli duli duli Junior. No - trochu mě to píchlo, ale nevěnovala jsem tomu žádnou velkou pozornost. Radek se po nich jen tak dlouze podíval a neřekl nic. Tenkrát bylo strašně moc sněhu, odhrnuté haldy sněhu byly vyšší, než my. Chodili jsme k jednotlivým členům klubu Junior, pouštěli si písničky, povídali a večer jsme chodili do kina a na procházky po vsi. Prázdniny rychle utekly, jako vše krásné a nastal poslední večer před odjezdem domů. Opět jsme chodili po vsi a každého jsme doprovázeli k domovu, až jsme zůstali sami dva, já a Radek. Doprovodil mě k našim dveřím, pořád mi něco vyprávěl a mě se v té zimě chtělo hrozně čůrat. Přešlapovala jsem, křížila nohy a najednou se to stalo. V polovině jeho věty jsem řekla: Ahoj, já už musím jít. A zmizela jsem za dveřmi. Vlítla jsem rovnou do kadibudky na dvoře a vylila obsah kozaček. Pak jsem vešla do domu, vyzula kozačky a svlékla kožíšek a vlítla jsem rovnou do ložnice se převlect, aby nikdo nic nezpozoroval. Povedlo se. Druhý den nás opět teta s bratrancem Mirkem vyprovodili na zastávku a následoval odjezd domů.
Mějte hezký večer.
Líba
Hodnoťte zápisek kliknutím:
Další zápisky v deníčku Deníček Líby
Babi na koze.
Zhlédnuto 242x
Na dnešní den připadla prohlídka naší babi na gynekologické ambulanci. Chodíme tam dvakrát do roka a je to vždycky neopakovatelný ...
Psychologický film.
Zhlédnuto 188x
Po přečtení deníčku "Neznámá historka" jsem si také trochu zavzpomínala na doby minulé. Když se mi narodila starší dcerka ...
Myš v panelu
Zhlédnuto 201x
Už jsem tady jednou psala, že bydlíme v paneláku a jak mě nedávno vyrušily ze spaní divné vrzavé zvuky, které se ozývaly z bytu nad ...
Výsledek vyšetření
Zhlédnuto 435x
Je to taková věc, se kterou se potřebuji svěřit a nemám komu, tak jsem se nakonec rozhodla, že to napíšu do deníčku. Nedávno jsem sem ...
Reakce na zápisek
azur13
Tak jsem čekala
že bude zase nějaká líbačka
a ona taková tvrdá realita. Libuško, my holt byli jinak vychované. Mysleli jsme si, že říct klukovi...počkej já si dojdu... byla hrozná ostuda...jé my byli béllby. Mě se stalo také něco podobného...no vlastně úplně stejného...hi hi hi 
magdazeman
Hóóólky
vy jste se počůrali blahem!!!
azur13
RE: Hóóólky
No tím bych si nebyla tak jistá. Víš co to bylo za hrůzu. Šli jsme z pouti... zkratkou, pěšinou mezi loukama a už bylo šero. Chtělo se mi tak hrozně... pak už to nešlo vydržet. Tak jsem si jako odskočila do louky, sedla na bobek že si natrhám nějaké kvítíčko a při té příležitosti...rovnou přes spoďáry.
Po chvíli jsem vstala a jako by nic se nechala doprovodit domů. Do dnes nevím, jesli si ten kluk toho všiml, ale ještě dneska doufám že ne
magdazeman
Já vím, Růženko
byli jsme blbý a stydlivý - byla jsem na tom stejně - já se styděla jít i po svatbě na záchod, že to slyšet...
eldura
RE: Já vím, Růženko
Chi chi, něco jsi mi připomněla. Měla jsem v práci jednu kolegyni, neměli s mužem děti, ale měli moc hezké manželství. No a byli před sebou pořád tak trošku stydliví. Vyprávěla nám, že když na záchod na velkou, tak pořád splachuje, aby manžel neslyšel náhodou nějaké zvuky, hi hi. No a to už jí bylo přes padesát.
magdazeman
No je to tak
chápu jí, i když tohle už se mě netýká, ale dodnes je mi blbý jít na záchod někde v paneláku, když jsem na návštěvě
Hezký den, Libuško
eldura
RE: No je to tak
V paneláku je to fakt všechno slyšet. Taky u cizích raději nejdu, pokud to není nevyhnutelně nutné.
magdazeman
RE: RE: No je to tak
azur13
RE: Já vím, Růženko
Vždyť to říkám...byli jsme bélbky...ale byli jsme tak vychované.
Magdi už pomažu do peří. Ráno musím brzy...jedu s dědou k zubaři. Hezký zbytek večera a klidnou dobrou noc
magdazeman
Měj se hezky, Růženko
dobrou noc a p o t i ch o u č ku, p o l e h o u č k u - teda, pokud nemáš slíbíno
azur13
RE: Měj se hezky, Růženko
tccc ... ...copak je středa?...je třeba taky dodržovat nějaký řád nééé
...mizííí ... m
magdazeman
jo ahááá
Ty v tom máš řád!
Tak to jsem nevěděla
Tak tedy - dobrou, KLIDNOU noc Ti přeju, Růžičko
eldura
RE: Tak jsem čekala
Je to tak Růženko, tenkrát to tak bylo. Dnes když to vyprávím dcerkám, tak nevěřícně kroutí hlavou.
ibarka
RE: RE: Tak, tak , Libunko,
přesně tak, přešívalo se dokonce z policejních uniforem a kluci vypadali jak by byli trojčeta, A z páraných bílých ponožek se pletly svetry. Taky jsem jeden měla, božinku,kde jsou ty časy? Hezkou dobrou
eldura
RE: RE: RE: Tak, tak , Libunko,
U nás se zase pletly svetry z filcu. Byla u nás papírna, a tak když se nějaký pás filcu na papírenském stroji roztrhl, tak se musel vyměnit. No a ten roztržený si lidi mezi sebe rozdělili. Doma se to páralo, pak pralo a barvilo, smotalo do klubíček a pletly se svetry. Ibarko, ty svetry byly nesmrtelné. Ty se hned tak neprošoupaly na loktech, ale škrábaly jako ďas.
Aťka
tak jsem si krásně zavzpomínala
kaliopky jsem měla ve 14-ti na horách. V 15-ti jsem šla na intr-tata byl krejčí a tak rozpáral kabát co babička nenosila,obrátil, no,poněvadž látka z rubu vypadala líp a ušil mi kabák-taky delší pod kolena i s kapucou.Celé to olemoval kouskem kožešiny co poslali z Ameriky Příbuzní.
eldura
RE: tak jsem si krásně zavzpomínala
To jsou vzpomínky, což? Žádné značkové hadříky, pěkně se přešívalo ze starého a bylo.
rouzetka
příklady táhnou?
eldura
RE: příklady táhnou?
Stane se, co naděláš.
rouzetka
RE: příklady táhnou?
chtěla jsem napsat, že mi to připomíná tu příhodu s po.. stařou
prostě diplomat každým coulem 
eldura
RE: RE: příklady táhnou?
Kdybych já tenkrát řekla, ať chvilku počká a odběhla si, nic by se nestalo. Jenže já jsem si zas myslela, že by si myslel, že jsem šla na záchod a to pro mě bylo potupné, hi hi.
galimmama
RE: RE: RE: příklady táhnou?
Přesně tak,Libuško.Málem jsem na stydlivost taky doplatila.A taky u našich vrat.Pak jsem zapadla za vrata,a tam se vyčůrala.Na WC bych fakt nedoběhla.
eldura
RE: RE: RE: RE: příklady táhnou?
To mládí a ještě za našich dob to bylo úplně jiné. Teď by si s tím mladí hlavu nelámali.
galimmama
RE: RE: RE: RE: RE: příklady táhnou?
To je pravda.Byly jsme trdla stydlivý.
Dnes jsou děcka kurážnější,někdy až moc.