Jak jsme s tátou pracovali

Táta když jsme se přistěhovali do pohraničí tak chvilku pracoval na národním vyboru ale protože si pustil pusu na špacír tak ho komunisti vyhodili a on začal podnikat vyráběl hračky.Už jsem tady o tom jednou psala dělal krásné dřevěné hračky pro holky pokojíčky kuchyňky a pro kluky traktory a nákladní auta dělal to dosti dlouho než mu to komouši znovu zatrhli.Jemu to tak vyhovovalo protože nebyl vázaný žádnou pracovní dobou a mohl pomáhat dědovi v hospodářství.  Tohle znám jen z vyprávění své mamky ale něco si z toho přeci jenom pamatuji.V zimě dělal hračky a když už nesměl tak dělal březová košťata tak v zimě jsme spolu chodili do lesa na březové větvičky které pak doma zpracovával.Ráda jsem tam s ním chodila on řezal a já sbírala a skládala do otýpky, při této práci mi táta vyprávěl různé věci které se udály něčemu jsem nerozuměla ale přesto jsem poslouchala a s napjetím hlavně když vyprávěl o tom jak museli při mobilizaci narukovat a pak jak je po třech měsících poslali domů.vyprávěl jak když odcházeli zpět do civilu tak brečeli vztekem a po

nížením  ale proti Hitlerovi neměli šanci.Po válce si to představovali taky jinak než jak to dopadlo.Byli zklamaní jako my po sametové revoluci taky to je ji

 nak než jsme předpokládali.Ale to byla jen taková vzpomínka která není zrovna moc dobrá a tak raději něco jiného ale příště pa bábinka