PROČ takové vzpomínky na dětství

Ahojky holky tak jsme si zavzpomínali na naše Vánoce když jsme byli děti a nejen na ně,když jsem tu četla takové ty smutné vzpomínky tak mi to přišlo líto.Já si myslím že to záleží na každém z nás jak na nás budou děti vzpomínat.Psala jsem hodně o tátovi napíšu i o mamce ale později,uvědomila jsem si jednu zásadní věc moji rodiče nebyli bohatí spíše naopak ale vždy když byla chvilka tak se nám věnovali, nebyla tv ani pc mobily nic takového my jsme doma měli jen rádio které jsme poslouchali ale měli jsme krásné zimní večery hrály jsme různé hry a přitom poslouchali radio  nebo tátu když vypravoval mamka třeba zašívala ponožky táta něco kutil a při tom vyprávěl,byl to dobrý vypravěč a my jako děti jsme tyhle večery milovali protože celá rodina byla pohromadě a když ještě přijeli třeba na návštěvu babička a děda tak nás bylo víc a každý dal něco ze svých zážitků a já si pamatuji že jsem ani nedutala jen aby mi nic neuniklo.To všechno bylo kouzlo mého dětství lidi měli k sobě nějak blíž.Dneska si rodiče myslí že když mají jejich děti vše po čem touží tak že je to v pořádku není tím jak mají své hry své mobili své kamarády za kterými utíkají z domova ale to hlavní pozornost a zájem rodičů o ně a jejich starosti to nemají a začnou se odcizovat a rodiče se pak diví jak je možné že mohli něco provést když doma je vše v pořádku a mají vše na co si vzpomenou,ano to mají ale rodiče jako svou rodinu nemají mají místo nich dary a dárky,ale to jim nestačí a jejich nároky rostou.My starší jsme z toho nic neměli,ale měli jsme mnohem víc,byli jsme bohatší o lásku svých rodičů a prarodičů.O to jak moc se nám věnovali a jak nás milovali,možná že mi budete oponovat že to tak není ale ruku na srdce je to tak? Pa bábinka