Medvěd

Ahojky holky ještě jednu příhodu z dětství.Chodila jsem do druhé třídy a mamka někde sehnala kožíšek byla to spíš bundička jak já ji nenáviděla když ji na mě mamka navlíkla tak jsem vypadala jako pučmeloun a vůbec mě svírala a ještě ta barva do zrzava no hnus já jsem vždy byla načuřená když jsem si ji musela obléknout.Jednou jsem v ní musela jít do školy děti se mi posmívali a já přišla do třídy jako kakabus.Ve třídě byla ještě zima tak jsme se zatím nesvlékali, měli jsme přednášet naučenou básničku.Už si nepamatuji jakou jen to že jsem byla vyvolaná a šla na stupínek, uklonila jsem se a řekla název básničky a autora pak jsem se nadechla ….a nic,stála jsem tam jak solný sloup a nemohla si vzpomenout děti se mi začali šklebit ,a já se nafoukla ještě víc.Najednou se ze třídy ozvalo je jako medvěd.úplně jsem ztrnula a stála a už se mi začalo ozývat od spolužáku „medvěde polívka ti nejede maso by si žral kdybych ti ho dal“ stále se to opakovalo já jsem nemohla odejít protože mě učitel nepustil a tak jsem tam byla jako na pranýři jen mi začaly téci slzy.Potom konečně jsem mohla do lavice do konce vyučování jsem s nikým nepromluvila ani slovo a vydechla jsem si až při odchodu domů.Doma jsem u milého kožíšku  utrhla oba rukávy abych ho už nemusela nosit.Jenže mamka šikovná mi z toho udělala vestu jenže do školy už jsem ji nemusela nosit.Děti mi dlouho říkali medvěde,a dnes si říkám škoda že jím nejsem prospala bych celou zimu a vylezla až na jaře.pa na jaře bábinka