......aby,aby,aby.....Pán tvorstva přijde domů z práce,otevře lednici,vytáhne lahváče nebo něco ostřejšího,hodí nohy na stůl,zapne si fotbal,přičemž nám se vší vervou vykládá i ty nejmalichernější podrobnosti o tom,co vše ho na pracovišti potkalo a jak je unavený,a bla,bla,bla.....A my,unavené k smrti,mu přineseme domácí oběd pěkně pod nosánek,polívčička vyfoukaná,šmarjá,zapoměla jsem na další várku zlatavého moku z lednice....A naráz vyskočí z křesla,a povídá mi,abych mu dala peníze,že si musí skočit za klukama do hospody na "dvě",jelikož ten zápas byl šílenej propadák,a pak,musejí přece probrat "klučičí věci"....A nastane čas večerní,děti jsem raději poslala k babičce,v záchvatu hysterického pláče nad pokaženým manželstvím si otevřu lahvinku na uklidnění,a zavolám naší rodinné přítelkyni Janě,abych si jí mohla postěžovat....A ona na to,že mne musí rozveselit,tak prý vezme auto,a ještě cestou se zastaví ve večerce pro pár lahví toho našeho Moravského.....Ráno jsem se probudila s hlavou jako střep,tolik jsme se zase nasmály,probraly naše školní lásky,a vůbec,"holčičí věci".....Crrr.,telefon,syn Jany mne chraplavým a uplakaným hlasem oznamuje,že máma měla v noci bouračku,čelní náraz do protijedoucího osobáku,v tom autě zahynuli tři lidé,a Jana leží po operaci s mnohačetnými poraněními a pochroumanou páteří na Jipce,pokud to přežije,tak očividně nebude do smrti moci chodit......Jako v snách se odeberu do kuchyně,a vytáhnu láhev VODKY......