a nemusejí být ani velikonoce. Ve středu, deníčky přečtené, a protože jsem sama na deníček neměla námět, tak jsem se zapojila do diskuze na NOVINKÁCH, přečetla příspěvky, a už nic nebylo, tak jsem ještě po hodně dlouhé době zavítala na LIDÉ. A tam to začlo. To, co jsem tam našla, mi spustilo stavidla. Jituška, Ivunka , Marcelka a nějaká Kruelka mi posílají přáníčka a obrázky, je jich tam 200, a jak jsem na nich popojížděla, a prohlížela je, bylo mi strašně. Připadala jsem si jak nevděčný hajzlík, vůbec jsem to netušila. A jak jsem tak čušela do blba, ten můj protějšek povídá - no prosím tě, co řveš? To už jsi z tý bedny úplně zmagořila?

Udělala jsem chybu, a ačkoliv ho s aktivitami které tu mám neseznamuju, jelikož znám jeho reakce,  začla jsem mu líčit, co se mi zrovna stalo.

K židli mě přikoval příval zničujících a urážlivých keců, nemůžu je opakovat protože si je ani nepamatuju, a mlel a mlel,, já tedy už ze zásady nepoužívám nadávky, -když mě něco namíchne, a dojdu k poznání, že jsem ujela, tak se omluvím a vezmu si poučení na příště. Pokud jsem v právu, následuje pohrdavé mlčení, ale nadávky, to ne. Jenže tentokrát se to nedalo jen tak přejít, protože začal urážet i moje kamarádky, a to nemohu dopustit.

Nakonec řekl něco, co mě úplně odrovnalo,  -- a neopovažuj se, mi sem někoho tahat!!!

Zatmělo se mi v hlavě, ten barák je snad na půl taky můj, ne ?  Ty jeden gestapáku !!

A to bylo moje poslední slovo, nepromluvila jsem až do dneška do večera, když už bylo potřeba něco říct. Ale co jsem udělala za blbost, mlčky jsem vytáhla z počítače kabely, odnesla ho do ložnice na stolek, swdla jsem si na postel, a řvala jsem ponížením jak kráva. Nakonec jsem tam z toho usnula, a v duchu nadávala sama sobě, co jsem to udělala, potrestala jsem sama sebe. Ty dva dny jsem měla dokonce i zvýšenou teplotu, slzy mi tekly sami os sebe, nekontrolovatelně.

Taky zvonil moil, omlouvám se moc, ale já ho nezvedla, nevědala bych, co říct. Prostě to nešlo. Zítranám přijedou holky trochu uklidit, a tak jsem si řekla, že jim něco upeču, Hanulka se vždycky schání po něčem sladkém. Ona je hubená, a může si to dovolit. Chtěla jsem šlehat tvaroh se šlehačkou, a ne a ne nasadit metlu na nový robot. Tak ten můj šturmbaumfýrer ochotně přikvačil na pomoc, nasadil metlu, a najednou koukám, že mi připojuje to čemu říká zas.raná bedna.

Tak tedy mluvím, co mi jiného taky zbývá, že ?  Vyřídila jsem přes padesát mejlíků, odkazů na deníčky a soubory jsem mazala, to bych nestihla tenhle deníček.

Tak teď už víte, co se tu přehnalo, příště nebudu tak hrrr, abych škubala kabely. Ten absťák byl strašnej, fujjj.

Dneska se těším na čápa s mákem, holky, neberte to tak vážně, je to zábavný pořad, a mě baví koukat se, jak se naše celebrity umějí odkopat. Už se těší, co tam dneska vyvede ta vrásčitá šklebůza Máziková, musím se smát, ona žije v Německu, a pro mě je to pomsta za Sudety !! Patří jim to !!

Mám ráda svůj noťásek, mám v něm moje milovaný lidičky, a opustit je na dva dny, hrůza. Už to nikdy neudělám, slibuju.

Handa