Ilustrační foto

Není lékařka , jako lékařka.

Ale ,když máte lékařku,která je opravdová, pak je vše v pořádku.

Horší je , když lékařka a k tomu ještě dětská, se chová , jako , že ji otravujete svoji návštěvou, pak je to špatné a někdy jde i o život.

A takovou  , rádoby dětskou lékařku ,  jsme měli my v Pisárkách.

Vždy , když jsme za ní přišli na kontrolu , nebo pro nějaké léky, seděla za stolem, málokdy se zvedla , aby dítě prohlédla a vždy se na vás koukala způsobem, " Co tu zase otravuješ?"

Když se nám nerodila dvojčátka, tak já jsem to tolik neprožívala , jako můj muž. Taky mi to nedovolovalo časové vytížení.

Ale náš tatík, ten si je užíval. On stačil krmit děti a ještě stále kontrolovat a posuzovat, zda jsou v pořádku, jestli se jim nedělá něco nepatřičného , no prostě mě tím šel pěkně na nervy.

Až jednou.

Při přebalování dcerky našel. A hned , malá má nad pipinkou bulku. Já na to , jeminkote, kde má zase jakou bulku, a šla jsem se podívat . A ,opravdu byla tam.

No , nic , stejně jsme měli jít druhý den na kontrolu ,tak bulku   ukážeme paní doktrorce.

Samo, seděla za stolem otráveně a na oznámení , že naše malá má nad pipinkou bulku, řekla ,že je to podkožní tuk, že to nic,není.

Já bych si nikdy nedovolila doktorce odporovat, ale můj muž, že žádný podkožní tuk to není a paní  doktorka, že je to tedy počínající vřídek.

A v tom momentě se můj muž tak dožral, že zvýšil hlas a řekl , že chce lístek na chirurgii.  No, když myslíte , odpověděla , ale nemusíte spěchat, opravdu to není vážné.

My , když jsme někam vyjeli, tak jsme byli vždy , jak stěhování národů. Všechno s sebou, kdyby bylo horko, kdyby byla zima , kdyby byl hlad,nebo žízeň .

Bylo před květnovými svátky , tak proto jsme jeli raději hned do dětské nemocnice.

Tak, kočenky, pokračování bude možná ještě dnes, přeji vám krásný den a papa Ibarka