Ilustrační foto

netlučte mě, já musím odevzdávat práci,

já to opravdu nedělám schválňácky.

Tak , Dáša nám dala tel.číslo doktora Bobuly, ten měl naši malou v péči a taky ji operoval.

Volali jsme tam hned druhý den a pan doktor nás pozval na schůzku, že nám vše řekne.

Sousedka už to taky nemohla vydržet,protože naše malá byla její oblíbenec,

tak si vzala chlapečka k sobě a my vyjeli.

Kdepak autem, to jsme ještě neměli, pěkně tramvají.

Na chirurgii nás čekal pan doktor a vysvětlil nám, že jsme malou přivezli za 1 minutu dvanáct.

Když ji operoval, zjistil , že ta bulka je uskřinutý vaječník v kýle , a že den ,dva, nastala by otrava a malá by nám umřela. Vaječník byl hodně uskřinutý, ale na štěstí se po uvolnění začal barvit do růžova a nemusel být odejmut.

Když nám malou propustili z nemocnice ,tatík si zašel za paní doktorkou , předal ji nález , a co jí řekl nevím. Jen vím, že pokud nám děti onemocněly, tatík zavolal doktorce a ta už nikdy neodporovala a byla u nás častěji , jak to bylo nutné.

Tak to je konec. Dnes od naší malé - velké máme krásnou vnučku Cácorku  ,těšíme se na její návrat z lyžovačky v Jeseníkách , jak bude zase povídat páté přes deváte a jak tu zase bude vzrůšo.

Tak pa, já zase musím, čauky Ibarka