Ilustrační foto

    ...    Odpoledne se mi měl vrátit syn z tábora, musela jsem mu dát vědět, jaká je doma situace a co hlavně, připravit ho na to. Jenže jak?? Při ranním kafíčku s mým miláčkem jsem tedy vytočila číslo na svého syna a zavolala mu. Mluvil s ním nejdřív můj milášek a pak já. Jaká byla reakce?? Radostná. Měl radost, že se konečně zbaví toho debila. Tak to sám řekl. Nikdy pro něj neměl slušné slovo a doma fungoval jako služka, když jsem byla v práci. On jen seděl s vařečkou v ruce a komandoval ho. Syn mi nesměl nic říct. Řekl mi to až tenkrát, ale řešit už to nechtěl, byl rád, že se ho zbavíme.

    ... Doma mě čekalo překvapení. Manžel už mě vyhlížel, ale já přišla z druhé strany. Bylo zle, ale mě to bylo jedno. Pohádali jsme se. Já si dělala svoje a on taky. Odpoledne přijel syn a on, zřejmě aby mě ještě víc trápil, si ho vzal k sobě a začal mu vyprávět, jaká je jeho maminka mrcha. Nedovolil mi ho odtamtud vzít. Strkal do mě, že si teď s ním chce povídat a já ať se jdu věnovat JEHO dcerám. Holky chtěly ven. Musela jsem jít. Kluk jen otočil oči v sloup a pousmál se. Věděl o všem i o tom, že mu nesmí za žádnou cenu prozradit, že někoho mám. Bylo mu v tu dobu 13 let. Pro někoho málo, ale on to všechno chápal a věděl, že je to nutné ho vyslechnout.

    ... Šla jsem tedy ven, ale dobře mi nebylo. Nechla jsem ho tam s tím tiranem. Jak jsem mohla, volala jsem to mému miláškovi. Toho to tak vytočilo, že tam chtěl za ním jít, ale nakonec šel jen za námi na sídliště. A udělal dobře. Manžel, to by nebyl on, opět špehoval za záclonou. To najednou nepotřeboval mluvit s mým synem. Následoval telefon. Musela jsem okamžitě domů. Byla jsem docela ráda, ale nadruhou stranu jsem měla strach, co bude následovat. Šílená scéna. Musela jsem mu dát mobil, protože už měl jinou a slíbil jí ho. Já bránila, ale začal dělat něco s čím jsem nepočítala. Začal po mě plivat a to před holkama a nadávat mi dost sprostě. Nevydržela jsem to a mobil mu dala. Myslela jsem si, že to tím skončí, ale ne. Začal mě vyhazovat, ale bez holek. " Vem si toho svýho skřeta,( to jako mého syna ) a vypadněte, tady už nemáš co dělat." Tak tohle už jsem nemohla tak nechat. Sice jsem se sebrala a odešla, ale jen proto, abych řekla svému miláčkovi, že jsem v pohodě, protože jsem byla bez telefonu. Takhle vytočeného jsem ho ještě neviděla, chtěl tam jít, ale já mu to nedovolila." Musíme to vydržet a stát si za svým, že spolu nejsme."  Pochopil, ale měl strach a trval na tom, že mi alespoň sežene jiný mobil, abych ho mohla zavolat, kdyby něco bylo. Musela jsem už zpátky. Byla jsem už klidnější a už jsem se ho nebála. Nevím komu manžel volal, když jsem byla pryč, ale změnil názor na můj odchod a chtěl se dát znova dohromady. Razantně jsem to odmítla, s čímž on nepočítal a tak začal zase po mě plivat a sprostě mi nadávat. Holky brečely. Nevěděly, co se to děje. Tatínek plival na maminku!!! Asi se to v něm hnulo a jako když do něj střelí vypadnul on, ale s tím, že se o holky bude soudit. Já vyhrála, měla jsem byt pro sebe. On vypadnul.

    ... Syn byl celou dobu schovaný v pokoji. Ani se mu nedivím a byla jsem ráda. Když vyšel z pokoje měl v ruce mobil a podával mi ho s tím, že ho zatím nepotřebuje. Ať dám vědět strejdovi, že už je pryč a že už bude klid. Potěšilo mě to, ale já věděla, že je doma ještě jeden mobil, na který můj manžel zapoměl a že ten jeho potřebovat nebudu. Nemýlila jsem se. Našla jsem ho a hned volala mému miláškovi.

    ... Ten večer už se manžel doma neukázal. Ani druhý den. Až ten třetí a počkal si až budou holky spát. Přišel pár minut před 10 hodinou večer. Byl to šok. Nepřišel sám. Měl za krkem opici a pořádnou. Rozhodl se , že se tak rychle nevzdá. Zrovna jsem si volala s mým miláškem a ten to slyšel. Můj muž si mezitím ustlal na zemi u holek v pokoji a rozhodl se, že mě tam nepustí. Nevěděla jsem, co mám dělat. Venku stál můj milášek a čekal co bude. Potřebovala jsem mu dát vědět, že jsem v pořádku a tak mě napadlo, že bych mohla jít vynést koš. Oznámila jsem to synovi tak, aby to slyšel i můj manžel. Vyběhl z pokoje a rázně mi řekl " Pokud odejdeš, tak na tebe volám policii, protože jsi opustila děti a nechala si je samotné doma. A přijdeš o ně, ty frajerko!!! "  Řekla jsem mu, že je tam snad on a koš snad vynést můžu. To jsem ještě nevěděla, že on také půjde pryč z bytu. Já jela výtahem a on šel pěšky. Musel jít potichu, abych ho neslyšela, ale nepočítal s tím, že ho uvidí můj milášek a řekne mi to do telefonu. Já vynesla koš a můj muž vyšel ven, ale pozdě. já už jela výtahem zpět nahoru. S čím jsme nepočítali bylo to, že můj muž uviděl i mého miláška.

    ... V té době ještě neplatil zákon o vykázání z bytu a tak mi nezbývalo nic jiného než doufat v to, že se už nevrátí, ale omyl. Vrátil se a hledal ho v bytě. Když ho nenašel, začal mi zase nadávat. Můj miláček stál venku a všechno to slyšel a už to nevydržel a zavolal hlídku městskáčů. Ti přijeli zrovna v době, kdy můj manžel byl zase venku a pobíhal po sídlišti a hledal mého milence a mě neustále prozváněl. Nevím proč to dělal, ale hrozně se tím bavil. Když je můj manžel viděl přijíždět, utíkal k nim a začal jim vyprávět, jak jeho manželka opustila děti. To už tam ale přišel i můj milášek. Co udělal můj manžel?? Začal ho tam urážet a slovně napadat.  Příslušníci ho museli dost rázně uklidnit, aby pustil ke slovu mého miláška. Ten jim řekl, že byl venku, když slyšel jak mě tam manžel slovně napadal a já jsem mu volala, protože jsem měla strach o sebe a děti, protože byl dost v podnapilém stavu. Co udělali? Naložili ho do auta a odvezli s tím, že se má někde vyspat a přijít až bude střízlivý. Oddechla jsem si, když jsem viděla jak ho odvážejí, jenže to jsem ještě netušila, co vymyslí můj milášek. Tak moc se o nás bál, že utíkal na jejich služebnu a optal se jaké mám možnosti, pokud se v noci ještě vrátí. Žádné, zákon o vykázání ještě neplatil. Z jedním z nich se znal a ten věděl, že je v bytě sám a tak mu navrhl, že si nás má vzít k sobě na noc, aby měl jistotu, že budeme v pořádku. A co můj miláček nato?? Utíkal zpět, aby si nás všechny čtyři vzal k sobě.