Ilustrační foto

    ... Když jsem dopsala a zveřejnila svůj zápisek z názvem " Tečka" snad všechny jste si myslely, že tím můj příběh končil... Nekončil.  Přesvědčila jsem se o tom, jak dneštní zákony jsou opravdu na straně podrazáků a podvodníků. Že jsem silná?? Ne, nejsem. Sice jsme přežila dvě špatné manželství, ale to co prožíváme teď, je děs a hrůza. Jestli si myslíte, že můj miláček nestál za to, tak to ne. Je to ten nejskvělejší hclap na světě, jen máme oba smůlu.

    ... Po rozvodu jsem zůstala u jména po mém posledním muži, ale... Musela jsem si ho změnit. Proč? Bývalý si nepřál, aby  taková k.rva jako já měla stejné příjmení. Tak jsme zvedla telefon a volala svému prvnímu bývalému, jestli mu to nebude vadit, když budu nosit jeho příjmení. A víte co mi řekl? " cože? Naopak, jsem na to hrdý!" Příjmení mi vydrželo jen 1,5 měsíce. S mým miláčkem jsme se dohodli, že se vezmeme. Dostali jsme od města byt a všude jsme se k sobě hlásili a tak jsme se shodli na tom, že svůj svazek ztvrdíme manželstím. Můj bývalý manžel a bývalá mého miláčka se z tím nikdy nesmířili. Nechápu to. Ona už má nového mnažela, další dítě, on je sice sám, ale o mě už nestojí, doufám... , přesto nám hází klacky pod nohy.

    ... Nevím proč nás stále pronásleduje smůla. Měsíc před svatbou přišel můj miláček o práci a to jen proto, že jeho podnikový lékař mu nepotvrdil preventivní prohlídku. To jen proto, že ho měl jako svého ošetřujícího lékaře a odešel od něj. Dobrá pomsta.  Asi po dvou měsících konečeně našel práci, jenže my jsme klesly finančně dost dolu. Snažil se to kompenzovat tím, že dřel přesčasy, ale to neměl dělat. Jeho bývalá se přihlásila o zvýšení výživného. Porušila dohodu, kterou měli mezi sebou a to, že dokud bude platit jejich dluhy, tak nebude žádat o zvýšení. Myslím si, že 1500 na 5-ti leté dítě je dost. Hlavně, když měl o něj zájem a jednou měsíčně si syna bral na víkend a vždycky  mu nakoupil to, co si ona nadiktovala. Zdá se vám to málo jen jednou za měsíc?? Ona se odstěhovala 250 km daleko. Finančně to nešlo jinak.Já sama dostala jen 1000 na každou a to ta moje větší byla o 2 roky starší než jeho malý a jejich otec o ně neměl žádný zájem. Když jsme žádala o zvýšení, tak jsem dostala na starší 1500 a na tu menší 1200 s tím, že je to maximum vzhledem k jejich věku. Ona požadovala 2500 měsíčně a dostala to!! My se odvolali, jenže se nám vysmáli. Jeho bývalá žije v kraji, kde jsou příjmy přes 15000 úplně normální a našim přijmům se jen smáli.. Mysleli si, že jsou schválně nízké. Jenže mi za to frakt dřeli!! V tu dobu měl můj milášek 14000 hrubého a u toho měl hodně přesčasů. Jenže to nikoho nezajímalo.Rozsudek potvrdili. Chtěli jsme se znovu odvolat k nejvyššímu soudu, jenže ono to nejde a aby se pojistili, tak nešlo ani dovolání!! V době, kdy byl odvolací soud, byla světová krize v plném produ a my jsme s miláškem věděli, že během 2 měsíců budeme bez práce. Dělali jsme ve stejné fabrice, která se úplně uzavírala. Nikoho to nezajímalo. Jen řekli, že až to bude aktuální, tak ať si zažádá o snížení. Hned jak jsme přijeli od soudu, tak milášek hledal novou práci a našel a i pro mě. Sice jen pomocnou sílu v kuchyni, ale práci. V našem městě padaly fabriky jedna za druhou. Hned jsme dali druhý den výpověď a další den jsme nastoupili. Narazili jsme na podrazáka. Miláškovi řekl, že si to ten, co měl jít místo něho rozmyslel a mě po 2 dnech, že mě zaměstná, ale na černo!!! V situaci, která panovala v našem městě, že nebyla práce, jsem se bála. Takže jsme oba museli na pracovní úřad. Jakmile byl rozsudek o zvýšení pravomocný, hned jsme žádali o snížení. Bylo to letos v březnu. Myslíte, že už je rozhodnuto?? Není!!! Soudy mají na všechno čas a můj milášek platí jen to, co platil před tím. Já už práci mám, ale můj milášek stále ne. Ale my se nevzdáváme. Jakoby ty všechna problémy nás ztmelovaly. Milujme se a jeden pro druhého by udělal všechno na světě.