Jsem šťastná?

Ano jsem a pokud si pamatuju,vždycky jsem byla,i když se mi nedařilo,vždycky jsem našla aspoň maličkost,která mě udělala šťastnou.Nejsem z ideální rodiny - polovina má nečistou krev a na to se u nás docela hraje,dneska z toho mám srandu a jsem černá ovce rodiny,ale výchova ve mně přesto zanechala pár pozitivních stop.Dětství jsem kvůli nemoci strávila po babičkách a tetičkách,měla jsem to ráda,všude jsem byla na chvíli a všude se na mě těšili,nezapomenu na šílená dobrodružství s bratranci,když mě museli brát ven a byla jsem s nima vlastně kluk.Nezapomenu na nenáviděné domácí vyučování historie a jazyků,na neskutečně dlouhé večeře,u nichž probíhala konverzace jen v němčině,pokusy o hraní na klavír,protože to patří k dobrému vychování,nesmět si rozmačkat brambory na talíři,protože to se nesluší,necinkat lžičkou o hrníček,pokládat při jídle ruce na stůl,říkat,že mi něco nechutná,protože si mám vážit každého jídla.A i tohle,co jsem viděla v dětství jako trest a muka bylo vlastně štěstí,kdo se tehdy dozvěděl tolik pravdy a tolik věcí z historie o kterých se nesmělo mluvit,nesnášela jsem domácí výuku a dneska lituju,že nám ještě nepřidali francoužštinu,dlouhé hodiny s vážnou hudbou mě jí naučily milovat,přednášky o starých mistrech malířství,které miloval jeden můj prastrýček se mi vryly do paměti.Bylo to zváštní dětství,ale bylo krásné a šťastné.

Když jsem dospívala,hledal se pro mně náležitý ženich a tak jsem,aniž bych věděla,na koho padla volba utekla jsem do Švýcarska,zavřená v kamiónu a jen s doklady a vlastně na truc se tam vdala,abych dokázala,že si budu dělat všechno po svém.A po svém si všechno dělám dodneška,ač je celá rodina přísně katolická,konvertovala jsem k jiné víře /neodpustitelný prohřešek/.Jsem černá ovce rodiny,ale jsem šťastná,šťastná z maličkostí i z velkých věcí,co se mi povedou,šťastná kvůli lidem,co jsem měla možnost a čest poznat,šťastná,že žiju jiný život,než většina ostatních,šťastná,že můžu pomáhat potřebným,šťastná,že můžu psát,psát i sem a občas někomu poslat kousek radosti.

Díky