Ilustrační foto

Moc hezky se mi četl deníček Marťule o Vánocí a hlavně Štědrém dnu.

    I já měla moc ráda vánoce asi jako každé děcko, pak přišlo prozření že Ježíšek není ale i tak jsem se pořád těšila na nové knížky nebo něco na sebe. Ale už to nebylo ono, už jsem zaregistrovala ten shon, tu nervozitu mamky aby všechno stihla a vše bylo supr. Taky jsem milovala vánoční pohádky . Ty tedy miluji dodnes a už se těším třeba na S čerty nejsou žerty, Šíleně smutnou princeznu, Dařbuján a Pandrhola a spoustu dalších, nejraději mám ty staré.

     Jak Marťule píše a má pravdu, nejkrásnější Vánoce jsou s dětmi když ještě na Ježíška věří.

     U nás jsme to zavedli tak, že stromeček nosí Ježíšek. Takže jsme v noci z 23-24 prosince strojili s manželem stromek a brzo ráno nás holky budili s křikem, že tady byl a že určitě byly hodné, takže se večer vrátí. Před večeří si manžel s holkama zalezl do pokojíčku a hrál si s nima nejrůznější hry aby maminka měla čas připravit večeři. Takže  jsem vařila, prostírala, mezi tím tajně nosila dárečky pod stromeček. A že jsme jich vždycky měli, protože jsme balili každou maličkost. Potom jsem všude zhasla, v kazeťáku pustila koledy zapálila velikou prskavku a zazvonila k večeři. Moc ráda vzpomínám jak holky vylítly z pokojíčku (to že jsou pod stromkem už dárky si  nikdy nevšimly) oči na vrh hlavy a koukali jak na stolem prská prskavka. Potom jsme večeřeli, manžel schváleně zdržoval a přidával si ( to ostatně dělá dodnes) a holky se mohly nedočkavostí zbláznit. Měli jsme ještě jednu vychytávku, na kazeťáku nahraný zvonění zvonečku. Celá kazeta byla čistá jen to zvonění. Takže jsme seděli vždycky všichni u stolu když "Ježíšek" zavonil. No a šlo se rozbalovat.

     Strarší dcerce to že věřila v Ježíška vydrželo neskutečně dlouho, pochybovat začla asi až někdy ve třetí třídě. Vlastně dodnes a to je jí osmnáct, nechápe jak jsme to dělali. Až bude mít svoje děti, tak jí to porzradím, zatím je to pořád tajemství, hi,hi,hi.

     Jedny Vánoce nám přinesli pejska, fenku voříška Terinku. Rok na to jsme jí  taky zabalili dárek a ona si ho mezi tou hromadou ostaních našla a rozbalila. Takže jsme měli zase o zábavu postaráno a vlastně to děláme dodnes. Holky jsou už velký a pod stromkem mají nejraději penízky za který si nakoupí co chtějí, to ale mě zase příjde velmi neosobní. No jo no, co máme dělat. Nějaký dárek ale samozřejmě stejně dostanou. Takže se všichni bavíme tím jak si naše Terka hledá ten svůj balíček. Budete se divit, ale vždycky celý odpoledne chodí kolem stromku a očuchává, jako by se nemohla dočkat. V loni měla štěňata a my si jedno nechali -Marušku. Ta si sice dáreček pod stromkem taky našla, ale tak jí bavilo rozbalovaní, že chodila a málem rozbalila i dárečky pro nás.

    Moc se těším na ty letošní, sice jsem nezačla ještě ani péct, ale já to nějak nehrotím. Těším se na ty pohádky a na to pohodu. Taky se těším, až budou vnoučata a  Vánoce budou mít zase to nádherný kouzlo velkých šťastných dětských očí. Ale to si ještě dlouho počkám

Mějte se krásně a příjemnou pohodu přeji

Evik

Jo a nejvíc miluju reklamu: "ááááááá tatí bude mít takový ty zahnutý žuby nahoru ? když vydržíš bude mít i zuby ....., ne ne nemusím já už ho vidím" - to je prostě geniální hi,hi,hi