Ale no tak vám to podám,jednu psí nepsí příhodu.Můj muž je zarytý sportovec a rovněž tak zarytý mlsálek.Ze všeho nejvíc miluje čokoládu.Ve špajzu má svoji poličku s košíčkem pochoutek.Podotýkám -modrý košíček-.Další člen rodiny, pesan Joža je taktéž sportovního ducha a mlsal ještě větší než páníček.A taky má poličku s košíčkem-zeleným-.Oba košíčky doplňuji pravidelně pochoutkami člověčími i psími.Jožánkovi pochoutky dávám za odměnu,muž si je bere i rozbaluje sám.A je to asi chyba.Ten večer byl pesan výjimečně hodný a já ho chtěla odmněnit za slušné chování.Donesla jsem psí čokoládu,mimochodem jsou krásně balené a podávala kostičky rovnou do čumáčku,když tu můj milý Chod zpozorněl.Povídá,,ty mu dáváš moji čokoládu?Bude mu zle.",,To je psí čokoláda-lososová",povídám já.Pozorně prohlédl prázdný obal,poněkud pobledl a pak můj intelektuálně založený a velmi slušně se vyjadřující manžel pravil,,já se pokakám,sežral jsem vlastnímu ubohému psu žrádlo!"Víte jaký jsem dostala záchvat smíchu po tom slově ,,pokakám"?Prý si popletl barvy košíčků.Asi přistoupím k tomu,že dám cedulky i do špajzu,když už je má pro orientaci i ve skříních a zásuvkách.O tom se třeba taky zmíním.Teď když muže chytne mlsná upozorňuji ho předem...modrý.