Byla jsem jako obvykle ve svátek páteční se projit a napadlo mně že než přijede dcerka půjdu si umýt hrob rodič" a potom v neděli se půjdeme všichni kouknout s kyticí na hrob na kterém mi zpočívá mnoho krásných vzpomínek na drahé.

Měla jsem krásné= dětství a i když nebylo toliko peněz a za totality dostávala maminka jen 1250kčm a tatínek o moc víc ne tak sme si dovedli udělat i krásné vánoce leč nebyly plné dárků, ale byly plné lásky smíchu a štěstíčka. No tak jsem si řekla že se trochu namaluji a trochu se dám do pucu  zužila jsem si všechny věci které jsem měla na sobě jako hastroš tak je mám jakžtakž k obrazu svému a vyrazila na hřbitov, ve zpomínce na film Vesničko má středisková abych se podívala na místo kde jednou spočinu. Umyla jsem hrob a nad druhou řadou jsem pozorovala taky fešného pána který taktéž umyval hrob. Nikdo zatím na hřbitově nebyl tak jsem trochu měla strach ale dále jsem jednim okem spočívala u našich a druhým pozorovala chlápka který dělal totéž, No připadala jsem si jako postižená a v duchu si říkala že ať toho nechám nebo mi oči opravdu spočinou na jiných stranách než má normální člověk mit, Mluvila jsem rodičům co se všechno zmněnilo, jak jsem dopadla u soudu jak se daří holkám atd. Rozloučila jsem se pomodlila za jejich velice dobrou dušičku a šla se kouknout na krásně připravené hroby které čekaji jen na své ozdobení. Po očku sem koukala zda pán už také dokončil svůj uklid a tak už taky lifroval věci do tašky pomodlil se stejně jako já a pomaloučku se taktéž plížil uličkou ke mně.

Pomyslela jsem si že asi raději půjdu člověk dovede dorazit člověka i na hřbitově , neměla bych to potom daleko žejo. stačilo by mně položit na místo kde mně viděl se modlit, ale potom jsem upustila od myšlenek které už mi začaly dělat docela strach , pán mně dohnal pozdravil a zeptal se mně zdy by mi nedělala špatně jeho společnost. Odpověděla jsem že né poněvač jsem si všimla že na hroby začínaji chodit lidé. A tak jsme se procházeli tichým místem odpočinku a koukali na ty překrásné hroby, u hrobu kde byli vyfocené malé děti mne zamrazilo. Je mi líto když si osud vybere mladého , ale každý máme svou svíci . Procházeli jsme se dost dlouho a já se chtěla rozloučit neboť mi začala být zima a potom začínaly ukrutné bolesti zad. Onen pán se mně pozeptal zda bych neodmítla teplou kávu nebo čaj. Prvně jsem nechtěla ale potom jsem neodmítla a zašly jsem si na výbornou kávu a vzešla z toho i docela dobra večeře. No přiznám se že mi zrovna moc dobře neudělala poněvačjsem již dlouho nejedla a tak žaludek dělal své, nakonec z toho vznikla 2hodinová schuzka na které jsem se dověděla že manželka onoho pána umřela po porodu i s dítětem a on si již jinou nehledal poněvač  nevěřil že by takovou ženu našel . povídali sme si opravdu krásně a nakonec jsme si vyměnili i telefon. No Doufám že si hned neřeknete, no jo je rozvedená a už honí chlapy, To ne holčičky moje, Chci mit klid ale chtěla bych mit někoho když budu sama abych se mohla jit s někým projit a popovídat si. let jsem jen mlčela a poslouchala co mám a co nemám a na lidi jsem uplně zanevřela. Styděla jsem se mezi ně chodit že se na mně koukaji jak vypadam atd, A tak jsem se domluvila že jak by chtěl tak se mužeme někdy setkat a jit procházkou obhlédnout kouty našeho města kde Havířov opravdu vypadá velice hezky zvláště o blížicích se vánocích. Tak to je muj příběh kterým jsem se chtěla tak trochu pochlubit že jsem si na hřbitově :D našla kamarada.

Přeji Vám sluníčka krásnou neděli