tolik jsem se těšila až mi jednou dcerka řekne mami tak jsem v tom budeš konečně babičkou. tolik po tom toužím. ach jo a nic. asi ...
Krásně
Ilustrační foto
se to četlo, když vypráví Hanička, není den aby člověk nezatápal do mladších let. Já sice měla oba rodiče nemusela jsem se o brášku starat ale tatínek pracoval v Oremburku na plynovodu a tak jsem byla od desítí s mamčou a bratrem také sama. maminka pracovala jako pokojská v hotelu a tak i soboty neděle sme s bráškou hospodařili sami. Já se aspoň v desíti naučila vařit poněvač když jsme chtěli jíst tak sme se museli snažit, Mamina to chtěla dělat po večerech ale bylo nám ji líto, ona se taky dost naběhala po pokojich a těch postelí, Někdy mně vzala s sebou jak měl dojet nějaký větší zájezd, Ráda jsem chodila po pokjojich když byli vánoce .Cizinci nalupovali dárky a já je ohlížela a záviděla těm co je dostanou. Peněz sice nebylo nazbyt, ale nemohu říci že jsme pod stromečkem nenašli nějakou tu hračku. Ono dříve to bylo vlastně o věcech. Rodiče nám kupovali to co bylo potřeba štrample nebo tepláky košile atd a hračky? i obyčejný dřevěný vláček byl krásný, Bylo mi 10 let když jsem dostala svou prvni pannu ,do zad se ji vložila malá gramofonová deska a panenka zpívala jak o dušu,ani jsem ji nechtěla vypínat až mi mamka vždy vytáhla baterku bylo po ptákách. . ale nám to stačilo, byli sme s bráškou tak štastní že to máme do dnes si pamatuju že jsem nemohla ani dýchat jak jsem ten darek rozbalila. Když jsem ted sama dcerky už se odemně odstěhovaly né že by byly vdané ale obě žiji u svých přítelů abych neměla moc placení a ušetřila si něco když jde všechno tak nahoru tak taky sedím někdy v koutku a zapálím svíčku zavzpomínám na rodiče a na dětství a je to tak krásné že bych někdy chtěla aby se aspon na chvíli vrátilo jen pár minut z mého dětsví, A ted člověk stárne a boji se samoty. Já budu letos poprvé bez manžela ale doufám že jedna dcera přijede ta druhá je mimo repupliku a tu vídám jen jednou za rok ale potom to setkání je krásné. Horší to loučení,
Ale abych se Vám děvčatka přiznala strašně se bojim samoty, Bojim se toho že si nikdy už nenajdu žádného přítele se kterým zestárnu. Samota je strašná věc a nikomu bych ji nepřála. Ale Vám přeji holky moje krásný zbytek večera a příští týden ať Vám uteče jako voda . Mějte se se hezky a napište také své příběhy. Ono se to tak krásně v ten vánoční čas čte, tak papa
Hodnoťte zápisek kliknutím:
Další zápisky v deníčku lENČIN DENÍČEK
samota je blbec
Byla jsem zvyklá na moje dědičky. Každý den jsem je vypravila do školy a koukala kde se od lesa objeví zase dvě postavičky a já budu ...
VÍTÁM VÁS
HOLČIČKY UŽ JSTE MI TADY TOLIK CHYBĚLY ŽE SE TO NEDÁ ANI POPSAT. vAŠE PŘÍBĚHY A VLASTNĚ MI TOLIK TOHO UTEKLO ŽE MNĚ TO AŽ MRZÍ. NEMĚLA ...
návštěva po roce
Dnes jsem si řekla že ani nikam nepůjdu. Venku je mráz skoro -20°C pod nulou a tak přeci nebudu se procházet jen proto že se potřebuji ...
první rande
Možná si některé pamatujete na příbeh s pepřákem jak jsem ho nastříkala pánovi do obličeje když se mně chtěl zeptat na určitou ...

Reakce na zápisek
Jarkappp
Věřím tomu,
že nezestárneš sama.Nechci se rouhat,ale já bych toho mýho muže někdy s chutí vykopla na Mars.Jsme spolu 49 let a někdy si lezeme vzájemně na nervy.Co naděláme,patří to k životu.Přeju ti pohodový den. Jarka


nasaliba
neboj
nevím kolik máš let ale když budeš hledat tak najdeš.Já jsem ovdověla v 38letech.Pak bylo pár nápadníků ale nebylo to to co jsem chtěla.A včera to byly dva roky co jsem se znovu vdala.Byla jsem s ním sedm let než jsme se vzali.Je o sedm let mladší ale supr chlapík.Tak Ti držím palce abuď opatrná.Mnozí hledají opatrovatelku a ,,pomocnici v domácnosti".
Jo je mě 61.
Lendule
RE: neboj
děkuji. Je mi 46 .S manželem jsme byli 22 let a ted se to velice pokazilo. Tchán nám dělal ze života takové peklo že se na jeho stranu přidal i manžel poněvač se rodičů boji do dnes a já musela opustit rodinný dům a najit si bydlení. mám byt z města a tak někdy si pobrečím. nejhorší byly začátky, Zůstavala jsem doma sama. holka studovala a druhá je v Anglii je to hrozné chodíš domů nikdo tě tam nečeká nemáš se komu postěžovat, nemáš se s kým zasmát zajit se někam projit a doma ? ty 4 stěny s tebou také nemluví. Je vlastně jen tento počítač na kterém si mohu přečíst Vaše příspěvky, a nebýt Hanky tak se někdy ani nezasměji. Ona to všechno umí tak krásně popsat a i když je určitě v letech jde vidět že děkuje bohu za každé nové ráno. Přála bych si mít takovou vitalitu jako má ona. tak se měj papa


magdazeman
Určitě sama nezestárneš
věřím, že i Ty potkáš někoho, kdo za to bude stát

