Neposlouchejte rozhovory cizích lidí, nikdy totiž nevíte, co se dozvíte...

Včera jsem měla po delší době regulérní rendez-vous. Jen on (budu mu říkat Aršík) a já, nervozita, úsměvy, setmělé kino a letmé dotyky hřbetem ruky a zatraceně povedený konec, o kterém vám chci napsat.

Šli jsme na film,který vybral on, ale mě se líbil určitě víc jak jemu. Trochu znervózňující byly hojné naturalistické sexuální scény, jakkoliv sex nebyl hlavním tématem a rozhodně bych neřekla, že jde o erotický snímek. Nicméně po filmu všechna ta propletená nahá těla stála mezi námi jako komunikační bariéra a cestou z kina jsme probrali pár motivů,co byly diskutovatelné i před desátou večer. A najednou, do chvilky mlčení při čekání na tramvaj, se z vedlejší skupinky rozveselených chlápků ozvalo nahlas : "Víš, každá holka chce mr.at, jen ty slušné o tom nemluví."

Vyprskla jsem smíchy, takže možnost tvářit se, jako že jsem nic neslyšela nepadala v úvahu. Jenže jak reagovat? Když to popřu, budu vypadat divně, a když to odsouhlasím, jsem za úchyla!

Nakonec ze sebe vypravím něco ve smyslu:

"To vypadá, jako by film ještě tak docela neskončil, ne?"

Aršík na to: "Ne, to už je, myslím, realita."