Tak jsem mé milé deníčkářky včera v zápisku zažertovala o starém železe a už dnes ráno se mi moje tělíčko pěkně pomstilo.

Ráno jsem jela do práce, za sebou osm hodin spánku a řádnou snídani - moje dvě podmínky dobré nálady. Nicméně už v půlce trasy mi začalo být trochu nevolno a pár stanic na konečnou jsem strávila přemýšlením, jak se pozvracet v plném metru a neztratit důstojnost. No eskalátory jsem jakž takž zvládla ale pár kroků za nimi se mi zatmělo a jednoduše jsem sebou švihla na zem, dekorum nedekorum, až to na dlaždičkách zadunělo.

Otevřu oči a zjišťuju, že nade mnou stojí hlouček ochotných pomocníků. Někdo už zavolal sanitku a během čekání na ni se i přes ranní spěch zastavují další. Člověk by ani neřekl, kolik je v průměrném pražském davu doktorů, záchranářů, plavčíků a lidí s kurzem první pomoci. Ujímá se mě starší doktor a odpovídám na spoustu zvědavých otázek. Jestli můžu dýchat, jestli nebudu zvracet, zda jsem snídala, jak se jmenuju, kde bydlím, co je za den, kolikátého je apod.

Už se fakt začínám stydět, že ležím na zemi a dává se do mě zima, když přijíždí dva milí chlapíci v oranžovém, nakládají mě na vozík odvážejí do sanitky. Odmítám injekci na zředění krve a poprvé v životě jedu vleže houkající sanitkou do nemocnice. Zajímavý zážitek.

V ambulanci mě nakládají na lehátko a dávají mi krční límec. Další dvě hodiny se dívám převážně na stropní obklady a zářivky, případně do naklánějících se tváří doktorů a sanitářů bez možnosti hlavu otočit byť jen o kousek - spousta času na přemýšlení.

Po ujištění, že se o mě má kdo postarat a že si určitě seženu odvoz až do bytu, opouštím ambulanci, zhluboka se nadechuji a mířím tramvají do práce (za tu lež se, pane doktore s hezkýma očima, omlouvám). Hlava bolí a ještě asi bude, ale mnohem větší šok mi připravilo moje tělo tím, že když na to přijde, bude si dělat co chce, rozum nerozum.

Děkuju samozřejmě všem, co se o mě starali. Od mile starosvětského pana doktora z davu, přes bezvadnou posádku sanitky, po vysoce profasionální personál nemocnice. Snad to nebylo nadarmo.