Získávání elektrického vozíku (první dějství)

 První pohnutkou byla touha, touha po soběstačnosti, omezení škemrání na úkor rodiny i přátel. Jak být víc mobilní? Otázka, která se mi točila hlavou při bezesných nocích. Jedno ráno, které bylo k nepřečkání nudné a kapky deště bubnovaly pochod na okenní tabulky, jsem klikla na stránku s nabídkou elektrických vozíků.

 Byl tam, krasavec s elektrickým pohonem, který mi zapadl do srdce a rozbušil žilky na spáncích. Honosné jméno Storm3, přesmyčkou se mi před očima promítl název "Storm-strom" a tudíž jsem neměla pochyb. Symbolické pojmenování pro ženu, která objímá stromky v okolí. Nelenila jsem a vytočila uvedené číslo v kontaktech na firmu Sivak. Velmi příjemný hlas mne předem upozornil, že získání vozíku není jednoduchou záležitostí. Měl pravdu. Ochotně mi zaslal papíry, nutné k vyplnění a já si (po jejich přečtení) připadala jak Alenka v říši divů. Vyplnila jsem iniciály a jala se postupně objednávat k lékařům, jejichž razítko bylo ve čtyřech papírech A4 požadováno.

 Oční, Interna, Ortopedie, Neurologie, Psychiatrie, Rehabilitační...

 Začala jsem po pořádku.

 První objednání na nejbližší dobu bylo na internu. Vzhledem k tomu, že mám už infarkt za sebou, šlo to celkem rychle. Schopná, srdce v pořádku, jen tepny na krku vydávaly údajně jakýsi šelest. Byla jsem nasměrována k dalšímu vyšetření, tentokrát sono.karotid. Zajímavý název, objednání na druhý den. Štěstí bylo, že mne současně objednali i na ortopedii a oční. Během jedné hodiny jsem stihla všechna tři vyšetření a kýžené razítko do mých čtyř papírů. Zjistila jsem, že mám tepny na krku jakžtakž v pořádku, že potřebuji brýle na dálku a dokonce jsem poprvé uviděla svůj RTG pánve a kosti, které tam vlastně nebyly. Návdavkem jsem dostala podnětnou radu, abych neusilovala o narovnání nohou, prý je to zbytečné, já už na nich stát nebudu. Ale co, proto přece chci ten vozík.

 Až se vzbudím, začnu objednávat dál.. jen tak uvažuji, aby si mne na té psychiatrii nakonec nenechali...