Je načase se vyjádřit k dnům uplynulým, k novinkách, které mi otočily život naruby.
Jak však najít všechny synonyma pro poděkování za nádherné vzkazy a slovní pohlazení?
Za naději, že lidstvo jako takové, má v sobě sílu a moc změnit život těm, kteří nečekaně narazili na mohylu, stoupající do výše a sami ji nedokážou přelézt.
Jak popsat ty nejtitěrnější pocity, myšlenky a city?
Před nedávnem jsem se smířila s tím, že mým osudem bude jedna místost, proleželá postel, pomoc, péče i láska maminky a telefonáty dětem. Moje dopisy z nemocnice mi připomínaly zdvižený varovný ukazováček na dobu, kdy jsem pospávala zapomenutá na onkologickém oddělení.
Jak se to zdá vzdálené a jak málo jsem vyjádřila díků všem těm, co mi vklouzli do internetového života.
Knížka Svlečená do naha je pouze malou výpovědí, původně určenou pouze mé rodině nebo tomu, kdo jednou mé zápisky a bloky najde u popelnic. Nikdy, opravdu nikdy by mne nenapadlo, že by vyšla knižně, že by jí četl někdo jiný než zasvěcení a znalí mých životních peripetií. Je to jen povídání o určitém úseku mého života, o nemoci, která tak radikálně devastuje tělo a to hlavní, duši zúčastněných.
Můj celý životní příběh je opředen tajemstvím, prozatímním tajemstvím, které nemohu odkrývat sama. Minulost bolí, bolí činy, které jsem udělala, byť byly v té době nutné. Bolí důsledky, které jsou nevratné a ponesu si je celý život. Prozatím můžu napravit aspoň část chyb a můžu varovat druhé. Mám tu jedinečnou příležitost ukázat na sobě, jak se chovat nemá a kam až může zajít jeden chybný krok.
Druhá připravovaná knížka odhalí mou třináctou komnatu, o které ví jen velmi málo přátel. Pracovní název Stíny z minulosti by se mohl jmenovat Obnažena na kost, protože se i toto vyprávění dotkne otevřených jizev mého nitra. Zda dojde k pochopení nechám zcela na úsudku čtenáři, ale věřte mi, nepíše se lehce.
Tolik k budoucímu, současnost si ovšem vychutnávám plnými doušky.
Je neskutečné, jak moc vám změní život gesto druhého.
Tady musím vzpomenout na Slávka Mareše, kterého jsem poznala na facebooku. Naše přátelství trvalo jen chvilku, ale v momentě odchodu Slávka z tohoto světa, jsem si uvědomila, jak moc mi zasáhl do života. Jak moc po sobě zanechal. Ta jeho slova o lásce, o naději, spřádání snů.. pořád nemohu uvěřit, že tu tenhle báječný člověk není. Ano, byl v lecčem snílek, ale kdo z nás není?
Jsem "ležák", je mi 47 let a vlasy mám stříbrné. Den co den se probouzím s vědomím, že už nikdy nevstanu, neprojdu se lesem, nepojedu na kole nebo si jen tak nelehnu naznak na průzračnou hladinu rybníku.
Vím, že budu do konce života odkázána na pomoc druhých.
Vím, jak nesplnitelné jsou některá přání a jak nereálné jsou sny.
Přesto noc co noc vyhlížím padající hvězdu.
Přesto věřím, že má budoucnost napraví chyby i omyly a cesta bude bez výmolů.
Přesto nebo právě proto věřím v lásku v člověku a k člověku.
Přátelství, ať vznikne jako náhlý závan větru nebo se zoceluje prožitým časem, by mělo hladit, hýčkat, láskyplně objímat ve chvílích, které nezvládáme. Není radno člověku samotnému a já se opravdu s úctou skláním všem, kteří dokáží, nehledě na svoje pohodlí, svůj čas a svoje vlastní bojůvky se životem, podat pomocnou ruku, říct pár konejšivých slov a potěšit druhé.
S díky smekám a děkuji!
Vaše Ivet
Reakce na zápisek
zoe.sarlota
vzdy, kdyz ctu neco od Vas
tak mam slzy v ocich, jste moc statecna!
Ivetka - Mejsehezky
vzdy, kdyz ctu neco od Vas
Děkuju moc a prosím, tykejte mi
zenalouze
Ivetko
věř, že plno lidí by Tě chtělo postavit na nohy, ale nemoc je zlá a nekompromisní. Ale vím, že jsi silná a milá žena,která bojuje ze všech sil všemi prostředky a držíme Ti všichni pěsti, aby jsi napsala ještě několik knížek a hodně článků na který se všichni těšíme a ČTEME v deníčku
Ivetka - Mejsehezky
Ivetko
evík7
Ivetko
chci ti poděkovat za krásnou
knihu,kterou jsem si dnes přinesla domů z knihkupectví,hned jsem se do ní začetla,jsi statečná a strašně milá žena.Chci ti k zítřejšímu dni pogratulovat,budeme na tebe myslet.Už se těším na tvoji druhou knihu,přeji ti vše krásné,babča Eva z Brna
evík7
Ivetko
tak toho mám také hrozně ráda,takže také vypínám a jdeme si nechat zdát krásné sníčky,pa pá babča Eva
Ivetka - Mejsehezky
Ivetko
Spát se mi nechce vůbec, ale vypnu noťas a zkusím se uspat sněním o "božském" Kájovi
evík7
Ivetko
budeš vůbec moci dnes usnout?asi moc ne,že
držím pěstičky ať je vše v pohodě
Ivetka - Mejsehezky
Ivetko
Jéé, moc děkuju, těším se na zítřek jak malá holka
patte
Ivet
Slávek moc chybí i mě, ty jsi sluníčko naše. Zasloužíš si žít, tak jak si sníš o domečku s červenou střechou... na další knihu se těším
Ivetka - Mejsehezky
Ivet
Jéé, domeček, zapomnělas napsat bílý domeček a zahrádku jak dlaň, plnou růží..
Makuša ✿
snad se i stydím
při čtení Tvých řádků, co řeším za ptákoviny...
Přeju krásný zítřejší i všechny další dny...a těším se na deníček... o zítřku...
Ivetka - Mejsehezky
snad se i stydím
Žádný stud, každá máme něco, důležitý ten vnitřní svět
ibarka
Milá Ivetko,
zítra máš velký den a já ti přeji hodně síly a radostných zážitků.A pokud vím ,bude ještě jedna oslava a to 5,narozeniny tvého vnoučka Káji.Prosím ,příjmi od mne velký díky a obdiv za tvou knihu.Zdravím tě a přeji krásný večer .Ibarka
Ivetka - Mejsehezky
Milá Ivetko,
Kájík moje láska bude slavit obrovským dortem, já - babička mu koupím něco v Praze.. bude mi tam chybět
mirka108
zatím jsem četla,
ukázky na tvých stránkách moc hezké, knížku mám v knihkupectví objednanou moc se těším ,tobě gratuluji a obdivuji tvoji vnitřní sílu
a přeju hlavně moooc té potřebné hojivé mezilidské lásky a už žádné záludnosti osudu hezký večer a hlavně si to zítra užij plnými doušky
Ivetka - Mejsehezky
zatím jsem četla,
Děkuju moc, věci jsou nachystány, očka přibarvím, aby bylo vidět jak je cudně klopím
jednazesta
Ivetko,
myslím, že před Tebou smeká spousta lidí, jsi statečný člověk s velikým srdcem a pro mnohé představuješ vzor. Budu si velice vážit toho, pokud Ti zítra budu moci stisknout ruku.
jednazesta
Ivetko,
Hlavně, že já poznám Tebe
Ivetka - Mejsehezky
Ivetko,
Jéé, hlavně mi řekni přezdívku, ať tě poznám, ju? Těším se
HELENA.07
IVETKO
Ivetka - Mejsehezky
IVETKO
Určitě, bude článek jak hrom..děkuju sluníčko
MAR.IE
Ivetko
začala jsem číst tvé deníčky od začátku.Zdaleka ještě nemám přečtené všechny,ale máš můj obdiv.Píšeš tak hezky,že se člověk úplně ponoří do děje a nevnímá okolí.Knížku ještě nemám,ale moc se na ni těším.I na ty ostatní,co ještě budou.Jsem moc ráda,že jsem tě poznala a zítra doufám osobně.Měj hezký večer.I když asi plný trémy,viď?
Ivetka - Mejsehezky
Ivetko
Ani ne, vždyť pojedu mezi své
Nejsem trémistka, jako prcek jsem chtěla být herečkou a zpěvačkou, jsem přece Blíženec
Děkuju, těším se