Už je to víc jak týden,co tu byl alespoň náznak sluníčka.Ta tma už vážně leze na palici a tak jsem se rozhodla,že to chce prosluněný les.Prostě trošku couvnem v čase a vrátíme si na chvíli prosluněný podzim.Sice bych to potřebovala na živo,ale snad to trochu ten organizmus ošidí a probudí.Ještě mám tu vůni toho lesa v sobě,když vidím ty fotky vrací se to,les šumí a krásně voní jehličí.I Dorka už je napružená někam zase vyrazit,jak se oběví sluníčko,nebude s ní k vydržení.Tak a zpět do reality.Všem Vám přeji hezký večer a dobrou noc.Míla