Včera jsme vyšplhali na kopec a dnes to vezmem pomalu dolů.Opravdu pomalu,protože cesta z kopce mě dělá hůř než nahoru.Přiznám se,že do kopce funím,ale z kopce mě začnou bolet kyčle a palce,no prostě skoro celý člověk.Ale Dorka se alespoň vylítá,protože letí kus dopředu a pak zjistí,že nás někde zapomněla a tak letí zase zpět za náma.Má těch km v nohách jednou tolik.Ještě je spousta bobulí na keřích,buď je to tím,že je poměrně teplo a ptáci nemají takový hlad a nebo tím,že se cpou u nás na krmítku a na vitamíny kašlou.Cestou zpět,už jsem musela Dorku dole uvázat,jak jsme přicházeli k potoku,už zase měla nutkání jít plavat.Ale slunko se pomalu sklánělo k západu a to už by měla asi na sobě do rána jinovatku.Všem popřeji hezký večer a zase někdy ahoj.Míla