Rozhodla jsem se a  seznámila jsem přítele se svým rozhodnutím  , samozřejmě i já jsem prohrála na plné čáře ,naštěstí jsme děti neměli

 Přítel prosil i slzy byly nebyl tvrďák , i proto to bylo tak těžké rozhodnutí  ,maminka se hroutila ,skončila na důkaz mé bezohlednosti na tři dny v nemocnici a já zděšená tím vším, opovrhující sama sebou tím že nejsem z lásky tohle schopná vydržet jsem skončila v domě svého otce

Nabízela jsem příteli ať jde na čas se mnou ať to tam prodá ,že spolu  koupíme něco lepšího ,vhodnějšího pro nás i jeho rodiče  .kde nebude potřeba tak rekonstruovat a budem s nima ,ale sami .

Ne, Ne , maminka už je tu zvyklá  půlka domu jí patří  ,nemůžu ,nejde to.Neřešitelné .Zkrátka všechny pokusy byly marné ,všechno jenom lež ,už ani ty sliby že někdy jednou

.

A tak jsem rezignovala ,zůstala jsem doma sama s duší rozervanou na cucky zklamáním ze sebe i z  lidí .Vzdala jsem jakýkoliv zájmy ,radost ze života nebo snad pokusy o nějaké další vztahy

Prostě jsem si víc jak dva roky smutnila, brečela ,litovala sebe i jeho,naštěstí měl dost rozumu aby se aspoň neozýval a já  měla práci a v ní   kamarádku co mi pomáhala  často   i proti mé vůli, ač jsem ji měla někdy chuť   i   zabit, .no ale to ona mě jistě taky

Nakonec to právě díky ní nabralo jiný směr,ale to už jsem popisovala v seznámení tak to nebudu psát znovu

Ačkoliv tohle pro mě bylo moc těžké období taky mi moc dalo naučilo mě spoustu věcí 

Udělalo ze mě možná tvrďšího člověka  naučilo mě nestydět se za svoji slabost ale nepodlehnout jí .

Naučilo mě pochopit a podat ruku ,ale nenechat se vysát ani dlouho vodit za nos  

Naučilo mě třeba tomu jak je nebezpečné , jako matka obětovat vše jen dětem a chtít  si je doživotně  přivázat a zničit tak život nejen sobě ,ale i jim, a jiným lidem co jim přijdou později do cesty .

Na vlastní oči jsem viděla jak snadné je donutit svý dítě řešit věci nestandartním způsobem a neuvědomovat si že tím se  nic nevyřeší jen oddálí problém.

Naučilo mě to jak nečekaně vám lež může zbourat plány , jak spousta drobných lží postupně prorůstá a ničí vše hezké .

Naučilo mě to že ani z  lítosti , soucitu ,lásky a jiných ušlechtilých citů   není dobré být nekonečně milosrdná, protože až taková situace dostane na lopatky mě nemusí být vždy po ruce někdo kdo pomůže .

Naučilo mě to nebýt úplně naivní, ať si o mě myslí kdo chce co chce

Já jsem panbuh zapať to štěstí na lidičky měla a musím říct že za všechno prožité jsem životu vděčná,  za všechna ta ponaučení , za šamánka který ač není úplně zdravý člověk měl v sobě tolik síly  že  můj vykolejený vlak dokázal vrátit zpátky na trať  že v sobě má síly víc než  zdravý mamánek  a že se mi s ním cestuje životem moc báječně  .

Jsem vděčná životu i za to jak mě učil poznávat různé podoby  jaké může láska mít.

Jsem vděčná životu jak mi  názorně  ukázal že lež do života nepatří i když ji mnohdy může člověk použít v sebeobraně nebo v bezmocné touze změnit něco co nezvládá změnit jinak

Jsem ráda za to že vím že tahle cesta nikam nevede . Odpustila jsem i když to bolelo hodně .