Deničku , to už neni z deničku , to už psal život.

Doma to je idealni , až se nechce věřit , že už tolik let uteklo. Kluci nam dělaji radost a Adam se drži u chalupy , na blbosti nema ani pomyšleni.

To jen tak , na uvod.

Po nastěhovani k Adamovi , jsem nevěděla kde dřiv začit. Zahrada tam je veeelka a same ovocne stromy, jabloně , hrušky , a švestek tuny. Byly i broskve , rybiz ktery žaden neobiral  , a ovoce ležely pod stromy a hnilo. Děda měl nějake sudy na kvas , ale nebylo času na sbirani, oba seděli v družstvě od rana do večera. Take jsem objevila letni kuchyň , v jednom rohu stal pec , pěkny kachlovy , Do letni kuchyně se odkladalo všechny nepotřebne věci , tak tam ani nešlo vlezt. A dalši poklad , na pět set prazdnych sklenic na zavařovani..A to ještě děda řekl , že babička je měla plne .

V zadu za dvorem osm slepic , ktere nevěděly jak vypada trava.Take jsem objevila maly vinny sklipek , ale že tam je i vino to jsem zjistila později-.

Rano , kdy chlapi se vypařili do prace a chlapci ještě spali, tak jsem stěhovala ty zbytečnosti z kuchynki, tak jsem ji nazvala.Nejvic se mi libil ten pec, a take jsem se chtěla dostat ke sklenicim aby začit zavařovat ,Moc mě trapilo to vedro , ani trochu stinu na dvoře , jen v prostředku stala pumpa . Chlapcum jsem napustila vodu do vaničky a ja jsem pumpovala vodu si přimo na hlavu.

Kluci moc pěkně zpivali , tak jsem je naučila kde jakou pisničku, Děda tam měl harmoniku, tak jse zkoušela zahrat a docela mi to šlo.  Večery byly nejkrasnějši, chlapi přišli z prace , nachystala jsem na grilovani , a zaspivali co jsme se přez den naučili. Někdy dlouho do noci jsme seděli , až kluci usnuli.Jednou jsme zpivali ,,Suliku,, byla už tma a přijemně teplo , to nam zatleskali i sousede, to jsme ani nvěděli , že poslouchaji. Byly to přijemne chvile.

Pak školka , škola , problemy nebyly , jen to byli dva komedianti , dva raubiře , jeden bez druheho neudělal ani krok . Všechno jsem kupovala dva krat .Jak jeden měl rymu tak druhy take.

Jak zaspivali na radovankach v prvni třidě, dvojhlasně ,,Jenička a Mařenku,,to byl aplaus  ,až jsem se bala aby jim to nestouplo do hlavy , takova slava. Radi zpivaji do dnes , a u vinečku se to zpiva.

Chalupu jsme přestavěli , nova střecha , okna .a.t.d. Všechno se změnilo, jem prace zustala. Take jsem chodila do prace , ale jen přez leto na brigady , do vinic , nebo zbirat rajčata, okurky... To ale později jak kluci byli větši.

To , že Adam ma brachu to jsem ani moc nevěděla , ještě jako student na vysoke odjel do světa , nepsal ,  nevolal , a ani my jsme se o něho nezajimali. Stratil se ve světe , se řikalo. Teprve teď napsal a to bylo překvapeni psal z Kanady . Že přijede , děti nema , ale přijede z přitelkyni. Z Prahy dojel autem z pujčovny , velky pan , ale moc přijemny. Dan jse jmenoval , Lejdy mu řikala Deny. Alis to je jeho přitelkyně , ja jsem ji řikala  lejdy je to fajna babka , o pět let starši jako Dan. Umi jen par slov po česku ,a to je ještě zkomoli. Kluci maji radost , pořad ji opravuji , .Za ty roky ji mohl bracha něco naučit,Přijeli na cely měsic tak si jich užijeme,

Takovy je život na vesnici , prace a zase prace , starosti.  Ale tych radosti bylo vic. Rada vzpominam , Ahoj.