Ilustrační foto

Dnešní den byl ve znamení kontroly u dětské lékařky.Neočekávala jsem žádný větší problém.Čekárnu miluje.paní doktorku taky a jako bonus tam budou děti.Protože po nemoci bývá více či méně vyřízená čekala jsem jen mírnou únavu.Už 6 dní nebyla venku.Tělo zpohodlnělo,vysíleno teplotami,kašlem.Ale slunce se na nás smálo.A tak jsme vyrazily.Nadšeně jsem ji ukazovala sněženky.Ptáčka co si nesl v zobáčku listí na hnízdo.Dokonce i to hnízdo na stromě.Nezaujalo ji to.Jediné co chtěla vidět v zahradách byly garáže a CD v trávě.

V čekárně šla najisto pro svou oblíbenou knížku.Párkrát zmáčkla pokladnu.Telefonovala-jako.Pár minut jezdila vláčkem.Vyžádala si příšerná plyšová kuřata.A potom se začla nudit.Všimla si mladíka sedícího nedaleko.Rázem jí bylo ukradené,že na cizí se nesahá a chtěla se lísat.Snažila jsem se.Vážně moc.Zaujmout ji něčím jiným.Nabídnout jinou činnost.Nic.A protože jsem jí osahávání nedovolila začalo to.Vztek,nerv,nesouhlas.Znám ho.Jen jsem ho dlouho neviděla.Nějak jsem doufala,že s toho třeba vyroste.Když se vzteká dělá to celým tělem.Mává rukama do prostoru.Třepe hlavou šílenou razancí.Kulisou je mohutné zlostné dupání .Opakovaně jsem ji vyváděla do vedlejší přezouvárny.Aby se vrátila až se zklidní.Vrátila se několikrát.Klidná ani náhodou.Jak se tak vztekala kousla se do rtu.Uplně malinko.Ale protože má horší srážlivost krve zjevila se s pusou plnou rudé tekutiny.Má snaha zastavit to studenou vodou,kapesníky-marná.Do ordinace jsme vešly jako bychom se právě servaly.Obě od krve.Paní doktorka nám na to dala takovou speciální pěnu.Stejně to byla doba než to přestalo.Odmítala spolupracovat.Ke všemu jí to na průduškách sedí dál.Takže máme prodloužení.Cesta do obchodu už bylo jenom čisté utrpení.Pro obě.Domů jsme dorazily vzteklé,ubrečené,zpocené.

Když má moje dítě svůj den stojí to za to.A je strašně těžký to ustát.Dneska jsem to neustála.Matkou roku asi vážně nebudu.