Ilustrační foto

Moje kamarádka a její přítel měli včera autonehodu. Pro něj smrtelnou. Ona má několik zlomenin, je při vědomí.

Abych zjistila, kde vůbec leží, musela jsem obvolat tři nemocnice. Odmítli mi podat informace, které jsem později musela zjistit z jiného zdroje. Vůbec nevím co dělat. Ona už o smrti přítele ví, psychicky je na tom špatně. Je u ní rodina.

Přemýšlím, jestli ji zítra můžu navštívit. Jestli tu návštěvu zvládne. Jestli ji zvládnu já. Je mi strašně za ni. Proč ona, proč on? Měli tak krásně nalinkovanej život. To je teď všechno v troskách.

Musím tam za ní zítra jít. Povzbudit ji a vnést k ní dobrou náladu. Pokud to ovšem půjde.

A můj přítel na to pravděpodobně řekne jenom "nojo, život je takovej"