Tak, a je to tady. Po tom stresu nehoráznym, kterej jsem si užila o předmaturitním týdnu a následně i většinu maturitního (šla jsem až ve čtvrtek), musím konstatovat, že jsem maturitní zkoušku složila s vyznamenáním. A to mě opravdu potěšilo. Díky štěstí na otázky a díky podpoře ze strany některých kantorů jsem nebyla u té samotné zkoušky tak moc nervní, jako bych byla, kdybych tohle neměla. Nicméně, hlavně bych ráda poděkovala ve stylu filmových hvězd ( které ovšem děkují při příležitosti převzetí Oscarů, proti čemuž je má maturita slabej odvar), všem, kdo mě poslouchali ty dva tejdny, podporovali, uklidňovali a hlavně těm, kteří mi dovolili jít v pondělí na svoji maturitu, abych se podívala a následně mě opakovaně ujišťovali o mé inteligenci. Dále také patří díky mé drahé rodině, protože ono poslouchat každej den nářky budoucí maturantky a nechat se jí děsit, když vám začne za zády najednou recitovat Nezvalovu Manon Lescaut, to muselo bejt taky nervově náročný :-D