Citrusové plody, pokud jsou kupované umyjeme houbičkou namočenou v octu a opláchneme. Zbavíme se tak případných reziduí postřiků rozpustných v kyselém prostředí.
(Rezidua rozpustná v zásaditém prostředí nás nezajímají).
Citróny, mandarinky, pomeranče, limetky a jiné nakrájíme na kolečka a za střídavého prosypávání cukrem vrstvíme do velké sklenice (dříve 5 litrovky, nyní i jen 3,6 litru). Na kilogram ovoce by jsme měli dát 1 až 1,5 kg cukru. Navrch nasypeme cca 1 cm vrstvičku čistého cukru.
Počkáme 1/2 hodiny kolik pustí vlastní šťávy a pak zbylé vzduchové bublinky vytlačíme zalitím vlažnou vodou (cca 1/2 litru, údaj si zapíšeme).
Láhev zavíčkujeme nebo přetáhneme potravinovou fólií a necháme stát den až dva.
Potom vylovíme citrusové plátky z cukrové kaše a dáme do nádoby s vodou, kterou později použijeme na doředění sirupu. Z opláchnutých plátků vyždímeme šťávu a přes cedníček nebo plátýnko nalijeme zpátky do cukrové kaše. Pak přiléváme (třeba i přes ten cedník) sladkou vodu z oplachování aby sirup byl tekutý ale měl cca 50% cukru. Tato koncentrace je dostatečná, abychom nemuseli dávat chemickou konzervaci nebo sirup sterilovat. Pro jistotu kontrolujeme podle zápisků o množství užitého cukru a vody.
Používáme jako sladidlo dětem do čaje nebo i v malém množství na ovonění vody k pití.
Tip. Můžeme přibarvit karamelem.
Tip. Příjem cukrů by měl být zejména dopoledne pro krytí okamžité potřeby energie při denní činosti včetně přemýšlení. (mozek prý tuky nespaluje a tak je při nedostatku cukru *ospalý*).
Tip. Doba louhování v cukerné pastě má vliv na porušení buněčných stěn a při delším louhování dostaneme z citrusových plodů více šťávy, aromat i minerálních látek. Bohužel vláknina zůstane převážně v odpadu (pokud si na té dřeni oddělené od kroužků kůry nepochutnají děti).
Tip. připravujeme v množství, které spotřebujeme do 6 měsíců od data přípravy.