Dobré ráno, moje milé :).

Tak jdu pokračovat ve vypravování. Ještě mám pro vás připravené i s touto, tři fotečky. Na této fotce je můj synek a drží v ruce stonožku.

 Moc ráda jsem chodívala se svýma chlapama na prochajdy po areálu souhotelí. Nádherně upravené parky, plné exotických rostlin. Nad hlavou vám sem tam proletěl barevný papoušek a se svým zkoumavým pohledem si vás prohlédl. Několikrát se mi stalo, že po cestičce proti nám si to kráčela ještěrka veliká jako jezevčík, ale ti se nás bály víc než my jich. Takže zase velmi rychle prchli do svých úkrytů. Před každým hotelem se povalovalo mnoho toulavých kočiček i s koťátky. Kočky v Africe vypadaly ku podivu dobře. Nebyly podvyživené. Jen trpěly, hlavně koťátka, různými chorobami. Takže to bylo pro mne hrozně těžký, abych na ně nesahala. No a musím se zmínit samozřejmě i o opicích. To byly teda lumpové. Vymýšlely neustálé opičárny a kolem aspoň našeho bazénu a jídelny byl vždycky jeden člověk, který hlídal, aby je usměrnil.

Jednou se stalo, že kamarád se sprchoval a slyšel manželku, jak se vrátila od bazénu a něco dělá v pokoji. Volá na ni a ona nic. Vyleze ze sprchy a opičák mu sedí v posteli a láduje jeho sušenky!!! Podíval se na něj, zazubil se, sbalil celé sušenky a odešel v klidu balkónem pryč.

Nebo, sousedi honili opici, která jim ukradla kartičku VZP, moc ho zaujala, ni a né ji vrátit. Nakonec zjistil, že není k jídlu a tak jí upustil, ale značně procvakanou. Jednou nás vyrušil hurónský křik, když hlídač honil opičáka- ten byl nejmazanější a nejdrzejší, který ukradl cukřenku z jídelny. Skákal ze stromu po stromu a bylo vidět, že se ohromě baví a přitom svými šikovnými prstíky vyjídá z cukřenky sladkou dobrotu. Sedl si na palmu u bazénu a až byla cukřenka prázdná, tak jí mrsknul po hlídači a počůral ho :)! Prostě s opičkami byla legrace!

Vracím se ke stonožkám. Všude jich bylo plno. Po prvé, když jsem je uviděla, tak jsem se jich štítila. Jejich velikost byla od patnácti do třiceti centimetrů. Byly barvy hnědočerné a nožičky měly jasně oranžové. Ze začátku jsem se bála na ně sahat, ale když jsme byli na prohlídce v hadí zoo, tak nám vysvětlili, že jde vlastně o místní žížaly a vůbec nic nedělají, jen lechtají. A tak můj hrdinný synek se na památku nechal s jednou vyfotit. Holky, že je HRDINA!!! :)

Krásný den všem!!!

Vaše Slůně