Dnešek byl pro mne hodně důležitý. Čekala jsem, až přijde s velkou nadějí, že se mi třeba uleví. Delší dobu mám problémy a tak jsem se objednávala na neurologii. Termín od sestřičky jsem dostala až na 2. 2. a proto jsem se pokusila, jak to normálně nedělám napsat pí. doktorce na soukromí mobil, zda by nešel termín urychlit. Je to spolužačka mého muže a ujala se mě už asi před rokem. Asi za hodinku mi napsala, abych přišla dnes kolem 12. Tato komunikace proběhla před čtyřma dny.

S velkou nadějí jsem se dnes vypravila, našla jsem lékařské zprávy z let předcházejících, co se týkají mého problému a v čekárně jsem byla ve třištvrtě na dvanáct. Nikde nikdo!!! Čekala jsem tam do půl jedné. Klepala, nic, jen jsem slyšela telefony z ordinace, jak je nikdo nebere. Já byla tak zklamaná, vytočená a ani to neumím popsat co. Psala jsem sms zprávu, jestli se něco děje a odpověď žádná.

Tak, tak je to se mnou pořád. Vždy se na něco chystám a někomu důvěřuji a pak leda tak prd.

Fuj, to se mi ulevilo, že jsem se mohla  vypovídat.

Posílám pár fotek z domečku. Včera jsem se tam s chlupajdou na chvíli stavila. Ale že je mi na nic, tak jsme tam pobyly jen chvíli. Ale i to stačilo mé psí přítelkyni, aby si to náramně užila :). Je tam tak šťastná, no, vlastně já

taky.).

Krásný večer všem a žádné nepříjemnosti v příštích dnech,

Slůně