Ilustrační foto

Ahojky dnes tu nejsem s forkem ale s takovým příběhem.V práci kde pracuji  jsme 3kolegyně.Vše to šlapalo až  do lonského léta kdy jedna z nás začala mít problémy a zažala je tak trochu řešit alkoholem.A to se stupnovalo ale stále jsme ji tolerovaly a mockrát jsme ji chtěly pomoc ona naší pomoc odmítala.Včera jsem šla ná noční a dozvěděla jsem se že si už přihla v práci,odešla jsem domu spát stím že i když mám zítra volno že bych přišla a tak mě volali ať přijdu že si zase přihla a že schodila regál a tak ji dali dýchnout a měla 2,3 promile a tak šla na hodinu.Večer mě to nedalo a napsala jsem ji sms že pokud bude potřebovat pomoc že jsem tu a ona to moc dobře ví.Za chvíli mě volala a plakala a tak jsem ji chtěla navést na to že stím musí něco udělat.Má syna do první třídy a dceru do páté třídy.řekla mě že ji na ničem nezáleží a típla mě telefon a tak jsem ji znovu volala a ona že chce spát a tak jsem se jí zeptala opravdu jen spát a ona na to že to neví /jednou si vzala prášky/ a jakoby se se mnou loučila.Bylo mě a je hrozně tak jsem volala kámošce jestli némá číslo na její sestru ta zase jiné a tak se snad podařilo aby se tam šel někdo podívat.Jsem z toho úplně v čudu .Jen si říkám jestli jsem pro to udělala dost abych ji pomohla ale ona mě vždy odmítla.Tak dobrou snad usnu.