Tak jsem si dneska přečetla v novinách krásný článek, povídku a řezala jsem se u toho smíchy, tak se s vámi o ní podělím. Jistí ...
Podoba čistě náhodná?
Ilustrační foto
Tak jsem dlouho nepsala, nějak mi vázne inšpirace, ale včera se mi stala příhoda, která mě opět přivedla k zamyšlení....K zamyšlení nad tím, do jaké míry se dítě může podobat rodičům....a tím nemyslím příbuzenské litanie typu "Bože ty si celý tatínek a nebo bratranec z druhého nebo třetího kolena, jen to jedno máš po mamince", ani to , když vám na porodním sále položí do náručí malý uzlík zmuchlané deky a z ní na vás vykukuje tchýně, jako se to stalo mě....Nemyslím tedy podobu vizuální, ale tu schovanou v gestech, pohybech,slovech a činech....
Tak tedy šla jsem odpoledne vyzvednout nejmladší svou ratolest ze školky...obouvám ho a všimnu si, že má obě fusekle oblečené naruby. Spustila jsem tedy přednášku o tom, jak si správně obléci ty ponožky a zakončila ji slovy, bože ty se to snad nikdy nenaučíš a po kom to dítě je, že se ani neumí obléci...A ejhle, večer než jsem se šla převléci do nočního hávu, jsem zavítala na onu místnoust skvoucí se jménem záchod....a jak tam tak trůním, vypadl mi z ruky toaletní papír a spadl na zem...ohnu se sedíc na míse pro nej a co nevidím....pohled mi padl na své ponožky a bylo to tam....obě oblečené na ruby....A je to tisíce malých drobností, ve kterých zjišťuji jak se navzájem podobáme...., kde já už jsem určité gesto, náznak už jenom viděla...? Mluvím na své děti a oni na mě koukají, jako bych byla průsvitná a vůbec netuší co jim sděluji....kde já už to viděla....aha, tohle přesně dělá manžel. Obleču ráno jedno dítě, pošlu ho do koupelny a potom do kuchyně na snídani, a než dorazím do kuchyně najdu dítě v obýváku na gauči přikryté dekou a znovu spící....přesně jako to dělá manžel...Nebo zbystřím, když si jeden ze synů při přemýšlení začne třít nos, přesně tak jako to dělá tchán...a tisíce dalších drobností....kterými mě neustále překvapují a na druhou stranu připadají tolik známé....A nejhorší bývá moje zjištění a povzdech, že i já se podobám svým rodičům více, než bych sama chtěla....Bože, vždyť já se chovám jako moje matka...
Hodnoťte zápisek kliknutím:
Další zápisky v deníčku vrtichvostův nočník
Ahóóóó....j
Tak máme za sebou letos po dlouhé době divokou vodu....No spíše vyrazili jsme s partou kamarádů sjet Vltavu. Žel bohu na vodě už jsem ...
Kdo chce kam....
Určitě znáte, milé dámy, tu situaci, kdy své drahé polovičce vysvětlujete, aby něco nedělat, že z toho bude akorát to a to....a on ...
Horňáci nebo dolňáci?
Tak jsem tu zas.....opět má literární inspirace v panu Trnkovi....Dnešní téma je Horňané, Dolňané chlapci z ...
Jak jsem narazila na ...
Tak podle nějaké koučky lidských vztahů...neexistuje přátelství mezi mužem a ženou aniž by v tom nebylo cosi sexuálního....no to bych se ...

Reakce na zápisek
doremila
uvědomuji si díky veverce
doremila
uvědomuji si díky veverce
..a sednout si
...
/
/ umíš to ještě vůbec? ..to se skrčí kolena atd...
vrti.chvost
uvědomuji si díky veverce
Teta...ty si boží...to je přece jediné místo v tom shonu, kde se musíme občas zastavit...
doremila
uvědomuji si díky veverce
ještě jeden postřeh... zdá se mi to jenom, že WC je někdy studovna , kde přijdeme na velmi neobvyklá poznání, nápady, inspirace...no někdo si třeba lebedí ve vaně a pouští si kačenku..to jsem už tady taky zažila...
Takže si díky Tobě, veverko uvědomuji, že na otázku : Quo vadis doremilo ? nejlépe odpovím na WC...
mirka108
to je síla co?
když poprvé vidíš vlastní osobu jak se chová způsobem kterej jsi u máti nesnášela ,skoro to člověku vyraží dech ,
na druhou stranu aspoň máš jistotu že máš doma vlastní materiál že ti to v porodnici nevyměnili nééé to taky není k zahození Kelišová
doremila
to je síla co?
..dobré poledne, přeji../ tu kolíbku bych chtěla vidět.../
/ A k té podobě...s tím se bojovat nedá...Dá se to překlenout jen děláním si srandy sama ze sebe...Já to asi jinak nevidím...
Máš pravdu, že život bez práce je naprd. Mám to štěstí, že i když jsem v důchodu na Živnosten. pracuji vesele dál A do práce jezdím podle potřeby.
Je to úžasné, protože sama za sebe mám strach, jak přestanu, změkne mi mozek /k čemu
má stejně jen krůček
mirka108
to je síla co?
to víš drahouška sem ukolíbala spal spánkem spravedlivých a já nějak nemohla zabrat život bez práce je nějak bez režimu
doremila
to je síla co?
..tahle hodina kdy píšeš se určitě nejmenuje " kuropení", že ne...
mirka108
to je síla co?
to je děs ze života víš?? a z chlupů si nic nedělej to je dědictví po praotci budou se hodit už sněží
doremila
to je síla co?
..a po kom máš tak vyvalené oči
!/ Jen se mi prosím tě neptej, po kom jsem tak chlupatá
./...
Aninasafrankova
Tak já jsem
taky zjistila, že dělám gesta mamky.Nikdo není jen po mamince nebo po tatínkovi,souhlasím a sama to vidím na dětech.Měj se fajn
eva♥
no co chces??
az zacnou mit gesta jako sousedi,zadej krevni testy
eva♥
no co chces??
vrti.chvost
no co chces??
To já kolikrát denně ani nevím čí jsem...
konečně bych měla jasno...
eva♥
no co chces??
ty nech udelat krevni testy prdolovi,at vis,ci je
Aninasafrankova
no co chces??
hihihi
gobra
ja taky
Nekdy sama sebe nachytam, ze se chovam jako moje mama, nebo tata. nechci se chovat, jako oni dva, ale co s tim mam delat?? Rodice jsou rozvedeni, takze vety typu: "ty si palicata, jak tvuj fotr", nebo "mas chovani jak tvoje drahocenna maminka" jsem slysela porad. No, ne nadarmo se rika, ze geny ani lopatou neumlatis
vrti.chvost
ja taky
Geny ne, ale rodiče ano!!!
TOUHA
Máš naprostou
pravdu...taky si říkávám:Kdeže jsem to viděla
měj pěkný den
kiruska-x
:-)
Jo jo... ja su cely tata
Zvlastni jak se to opakuje... taky kdyz jsem byla mladsi jsem si rikala, nikdy nebudu jako moje mama... a hle! Jako kdyz vysije
Kačuda
JJ
to znám.