Na pravém břehu Vltavy, v místě, kde řeka vtéká do Prahy, se na ostrohu s Břežanským potokem nachází jedna z našich největších kulturních památek. Keltské oppidum z období 5. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l. o rozloze 170 ha a délkou hradeb až 9 km patří zároveň k nejmohutnějším pevnostním soustavám v Evropě. Před několika lety zde probíhal intenzívní archeologický průzkum. Množství cenných nálezů vydalo svědectví o této na svoji dobu značně rozvinuté a vyspělé kultuře. Dnes jsou vykopávky přikryty ochrannou vrstvou.

Kdo mě zná, ví že miluju historii a období Keltů zvláště. Snad proto, že i my jsme jejich potomci, snad proto, že jejich symboly dodnes vyzařují zvláštní energii, snad proto, že o nich tak málo víme.

A tak taková místa na svých "potulkách" vyhledávám a nikdy si nenechám ujít jejich návštěvu byť bych musela šlapat do sebevětšího krpálu. Jsem ten poutník, který poctivě čte informační tabule a hltá v knihách a na internetu veškeré informace o historii míst která navštívím.

A tak se dozvídám o archeologických nálezech keramiky z různých období, dokonce o fragmentech skleněných nádob/patrně import/,  tavicích kelímků, amuletu Taranisovo kolečko, měděném šperku ze 4. století, pískovcové plastice a dokonce o fragmentu cedníčku a několik kkusů kroužkového brnění.

Dokonce byla nalezena mince, dokazující že na Závist přijíž´děli obchodníci či cestovatelé ze vzdálených cizích zemí.

Bohužel, na vykopávky jak to bývá nebylo peněz a tak odkryté hradiště pustlo a dost se na jeho zkáze podíleli takzvaní hledači pokladů.

Cituji z nejmenovaných stránek, ten pán to napsal vemi přesně.

Je moc velká škoda, že archeologové dovolili tuto cennost zpustout, odkryli celou akropoli a ponechali ji napospas blbečkům, kteří po mnoho let ničili již tak chatrné zdivo základů a z vyjmutých kamenů si stavěli ohniště či trapné kamenné symboly. Celá věc nakonec byla vyřešena zavezením zeminy, pod kterou se nachází ještě signalizace z pálených tašek.

Fotky Zbraslav  - klikni

Vystupuji na Zbraslavském nádražíčku /na cestu stačí open card, nemusíte si kupovat jízdenku/ podívám se na kopec a ten mě od prvního pohledu volá, vábí, přitahuje.

Ano, v té hoře něco je, říkávají lidé citliví na přírodní energii a já už od úpatí této hory cítím jak mnou prostupuje síla prastarého sídliště, síla hory, síla přírody. S holí v ruce /protože bez klacku se do těch kopců šplhat nedá/ špacíruju strání a popouštím uzdu fantazii.

Najednou vidím houf bosých dětí sbírající lesní ovoce a houby, vidím ženu, sklánějící se nad kotlíkem, velké,silné muže dohadující se s kupci na ceně zboží a vidím pro mě nezbytného kováře.

Slyším smích skotačících dětí a řinčení postrojů, cítím vůni hrachové kaše a rozkutého železa.

Tuším, co si asi o mě myslíte...

Kdo by se tam chtěl podívat, nemusí šplhat po kopcích jako já, okolo celého hradiště je cesta po vrstevnicích, dole je malá zoologická zahrada, můžete donést tvrdé pečivo pro divočáky a je tam veřejné ohniště na opečení buřtíka. Když neucítíte síly přírodní energie, nezoufejte, krásně se projdete a potěšíte se úchvatným výhledem.