Svátek Hromnic je v mnoha náboženstvích vysvětlován různě. V čem se ale všichni shodují, 2. února se půlí zima, něco nového začíná. Z pohledu hospodářů to prý bývalo měřítko zásob krmiva. Na Hromnice by měli mít zkrmenou polovinu sena, obilí, brambor. Týkalo se zásob jak pro jeho rodinu, tak pro jeho zvířata. Na Hromnice půl krajíce a půl píce.

Od zimního slunovratu se opravdu den prodloužil o cca hodinu.

Nazývali Hromnice Imbolc nebo Brighid. Ta vládla v předkřesťanských dobách Slunci a ohni a ti, kdo ji uctívali, na její počest udržovali věčný oheň. Byla také bohyní básnictví, věštění, léčení i kovářství. Postava Brighid byla jednou ze tří podob jediné bohyně. V končící zimě vystupovala v podobě stařeny, obávané bohyně spojované se smrtí i se znovuzrozením. Začátkem února se však mění - přichází v panenské a čisté podobě vyjadřující příchod jara. Jejím symbolem je asymetrický kříž, který se vyrábí v předvečer svátku a staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby byl chráněn před ohněm, bleskem a bouří. Kříž je opatřen magickým znakem, jímž je pětiramenný prut, znázorňující vztyčenou ruku s roztaženými prsty. Křesťané bohyni Brighid přejali a změnili ve svatou Brigitu; čímž bylo možné zachovat její uctívání a sladit jej s oficiální věroukou.

Toto je doba vhodná pro konání rituálů,abychom se zbavili staré a nechtěné energie, načerpali novou a pozitivní energii a zahnali temnotu ze svého života a pro každý rituál vztahující se k tradicím, duze, plodnosti, kouzlu barev, naději, posláním, zvláštní péči o zvířata, přípravě semen, tkaní, prošívání přikrývek.

Svátek zavedený římskokatolickou církví jako Očištění požehnané panny Marie - Uvedení páně do chrámu. V bohoslužbě této slavnosti vyniká zvlášť symbol hořící svíce - světlo k osvícení národů. Svíčky Hromničky se v tento den posvětí a zapalují se v bouřce, jako ochrana před blesky. Lidé věřili, že světlo hromniček je uchrání od všeho špatného. Babky kořenářky je používaly k léčení, dávaly je do rukou nemocnému. Taktéž umírajícím se dávala hromnička do rukou. Světlo svíce jej mělo provázet na cestě do věčnosti.

Říká se, že když tento den hospodyně šila, nebo tkala, přinášelo to neštěstí. Kdo tento den tancoval, zemřel. To mně přijde obzvlášt zajímavé, vzhledem k tomu, že únor je čas plesové sezony, maškarních bálů a maturitních plesů.

Pořekadla se často zmiňují o počasí a sedlákovi. Pokud je na Hromnice hezky - svítí slunce, pak bude ještě dlouhá zima. Pokud je pošmourno, prší, pak je to dobře pro sedláka, jaro se blíží.

V Krkonoších se veškerá Vánoční výzdoba nechávala až do tohoto dne. Až 2.února horalé odstrojovali stromečky, uklízeli betlémy a jiné dekorace. No řekněte, kdo z vás má ještě dnes doma vánoční stromek?