Jdeme takhle s Kikinkou na procházku. Ledovka byla neskutečná, šla jsem se psem po trávníku slalom mezi hovínkama, páč jsem nechtěla riskovat zlomenou končetinu, klouzalo to opravdu strašně a to jsem měla boty s hrubou podrážkou a bez podpatku. Vyvenčily jsme se a jdeme domů. Vidím, že shora přijíždí auto, tak psa zastavím a čekáme. Auto jede veeelmi pomalu, v duchu pana řidiče chválím, protože přes tu ulici jedou všickni jak prasata a to přesto, že je tam škola a park, tudíž děti a pejsci a ráno pochopitelně nával všech těchto. Navíc přizpůsobil jízdu stavu vozovky. Pak projíždí kolem nás a já odvolávám vše, co jsem přávě řekla. Borec řídí pomalu ne proto, že je tak zodpovědný, právě naopak. Přes celý volant má rozprostřený deník Rovnost a vesele si čte denní zprávy. Na vozovku nehodil ani očko. Až si někde přečtete o nějaké strašné dopravní nehodě, vězte, že jsou mezi námi tací, které zprávy z fotbalu zajímají víc než životy lidí okolo.