tak jsem to dneska na procházce se psem sesumírovala. Přemýšlela jsem, kolik rande naslepo jsem absolvovala. Bohužel si nevedu žádný deník a na všechny ty hrůzy jsem se snažila hodně rychle zapomenout, nicméně jsem došla k číslu 10, plus minus, řekla bych, že toho bylo víc, ale asi si na všecky nevzpomenu.Ať to bylo přes seznamku, Rychlé Rande, agenturu nebo přes kamarády, všecko to stálo za veliký smradlavý bóbik a jsem ráda, že je to za mnou, že jsem nikoho z nich nemusela nikdy znova vidět. Docela k světu byl jen jeden, ale něco mi na něm nehrálo, takže druhé rande se nekonalo a je to pochopitelně jenom dobře.

Pak jsou tu ta pozvání na rande od různých týpků, které jsem za ten rok tak nějak někde potkala, poznala, zapovídala se s nima. K rande nedošlo, ani na dovolenou jsem nejela, ani do hotelu jsem nešla, připravila jsem se tím jistě o spoustu zážitků, ale nelituju.

Nejlepší zážitky totiž stejně zažívám díky svým blízkým a na ty budu vzpomínat s láskou a veselostí v srdci. Na začátku letošního roku jsem ty dvě nej kámošky ani neznala a letos s nimi strávím i vánoce. Proto mohu s veškerou upřímností prohlásit za rande roku sobotní odpoledne, kdy jsem se potkala s Katchus Veselou krávou a pak nedělní odpoledne o týden později, kdy jsem se seznámila s usměvavým sluníčkem Allantou. Tahle rande si budu pamatovat nadosmrti a jenom v dobrém. Hlavně se z nich vyvinul smysluplný hezký vztah, plný podpory a důvěry, taky srandy a inteligentního (jak kdy) humoru a krásných zážitků ve dvou, třech, pěti, šesti ( záleží, kolik s sebou máme psů). Takovej vztah s chlapem jen tak nezažijete. Sláva všem rande, odmáváme jim pá a příští rok s čistým štítem na rande jen s tím pravým.