Hlavní obsah

100 let republiky: 10 žen naší historie, které psaly dějiny

Foto: Profimedia.cz

Co by byla naše republika bez žen! Právě jim patří naše dnešní kapitola při vzpomínkách na sto let Československé republiky. Mnohdy zastávaly velice důležitou roli a zapsaly se do historie jako hrdinky.

Článek

Jako hrdinové a bojovníci za vlast se často oslavují muži. Přitom za posledních sto let se v naší historii objevila pěkná řádka žen, které rozhodně stojí za to, aby se o nich vědělo. Vybraly jsme jich deset z různých odvětví a každá z nich může sloužit jako inspirace i pro dnešní mladou generaci.

Františka Plamínková (1875–1942)

Učitelka, která to dotáhla až na senátorku a jejíž jméno dnes nese cena pro feministku roku. Díky Františce Plamínkové už nemusí učitelky žít v celibátu, bojovala za práva žen volit a také za rovnost mezi oběma pohlavími. I proto založila v roce 1923 „Ženskou národní radu“, ve které se navrhovaly zákony také týkající se rodiny. Jako jedna z prvních rozvíjela myšlenku, že žena má právo kombinovat kariéru a rodinu. V roce 1925 usedla do senátorského křesla a mandát pak dvakrát obhájila. Za války byla popravena nacisty.

Foto: Wikipedie

Františka Plamínková bojovala za rovnoprávnost a volební právo žen. Za války ji popravili nacisti

Hana Benešová (1885–1974)

Těžko byste hledali oblíbenější první dámu před Sametovou revolucí. Hana Benešová, manželka Edvarda Beneše (1884-1948), byla noblesní a elegantní dáma, kromě toho také dost inteligentní na to, aby byla v nelehkých dobách dobrým rádcem svému muži. Vždy mu byla oporou a následovala ho, ačkoliv on jí několikrát nabídl, že ho může opustit – prý by pochopil, kdyby s ním nechtěla odejít do exilu. Údajně to také byla ona, kdo Beneše přemluvil, aby se nakonec skutečně stal prezidentem. Během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž a po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky.

Foto: Wikipedie

Manželé Benešovi neměli děti, snad proto k sobě měli tak blízko. Hana Benešová pracovala mimo jiné i jako manželova sekretářka

Milena Jesenská (1896–1944)

Jestli chcete vidět lásku zhmotněnou do slov, přečtěte si milostné dopisy Mileny Jesenské Franzi Kafkovi (1883–1924). Ovšem jen kvůli tomu tak významná skutečně nebyla. Milena Jesenská patří k nejvýraznějším novinářkám meziválečného období, byla vyhlášenou fejetonistkou. Největší slávu prožívala v týdeníku „Přítomnost“, který dokonce v roce 1939 chvíli vedla, a to když nacisté zatkli jejího šéfredaktora, Ferdinanda Peroutku (1895–1978). Jenže i na Jesenskou měli nacisté spadeno kvůli její odbojové činnosti. Byla zatčena a poslána do koncentračního tábora Ravensbrück, kde rok před koncem války zemřela na selhání ledvin.

Foto: Profimedia.cz

První slavná česká novinářka Milena Jesenská zemřela v koncentračním táboře, kam se dostala pro svou odbojovou činnost

Milada Horáková (1901–1950)

Milada Horáková byla blízkou spolupracovnicí Františky Plamínkové. Bojovala za práva žen a rodiny a navrhla zákon zlepšující jejich postavení. Ačkoliv jej připravila ještě před válkou, v platnost vešel až v roce 1950, kdy byla popravena komunisty. Předtím ale zvládla bojovat v protinacistickém odboji, za což byla zatčena a vězněna. Dokonce byla odsouzena k trestu smrti, ale prokurátor jí ho nakonec zmírnil na osm měsíců vězení. Jenže osud jí popravu zřejmě vepsal do knihy života. Po válce se stala první ženou popravenou komunisty.

Foto: Profimedia.cz

Miladu Horákovou chtěli popravit už za války za protinacistický odboj. Tehdy se ještě zachránila. Nakonec ji zabili po válce komunisti

Věra Čáslavská (1942–2016)

Okupace Věru Čáslavskou zastihla při přípravách na Letní olympijské hry v Mexiku, kam málem ani neodletěla. Když při jednom ze závodů skončila na děleném prvním místě s Ruskou Larisou Latyninovou (83), dovolila si na stupních vítězů drobné gesto vzdoru, když při sovětské hymně viditelně odvrátila hlavu od soupeřky a dívala se do země. Západ jí za to pomalu blahořečil, ale doma to pak pořádně schytala. Také podepsala manifest „Dva tisíce slov“, a i když jí dávali komunisti šanci ho odvolat, neudělala to. Za to ji vyloučili z Československého svazu tělesné výchovy a sportu a jediné, co mohla dělat, bylo uklízet v tělocvičně.

Foto: Profimedia.cz

Věru Čáslavskou stálo vzdorné gesto kariéru

Dagmar Burešová (1929–2018)

Advokátka Dagmar Burešová byla Don Quijote v sukni. Nebojovala ale s větrnými mlýny, nýbrž s režimem. Za dob normalizace totiž obhajovala lidi stíhané tehdejším režimem. Asi její nejznámější případ je zastupování Libuše Palachové, která podala žalobu na Viléma Nového (1904–1987), člena ÚV KSČ, který o jejím synu Janu Palachovi (1948–1969) prohlásil, že to, co udělal, nebyl hrdinský čin, ale čin narafičený podvratnými živly, které mu vyměnily studený oheň za skutečnou hořlavinu. To brala matka chlapce, který se upálil na protest proti okupaci, jako urážku na cti. Spor ženy samozřejmě prohrály. Po revoluci se Dagmar Burešová stala ministryní spravedlnosti. Zemřela letos v červenci.

Foto: Profimedia.cz

Dagmar Burešová se proslavila procesem v případu Jana Palacha, přestože ho prohrála

Anna Šabatová (*1951)

Kdykoliv se mluví o disentu a Chartě 77, většinou je to v souvislosti s muži. Přitom ženy se musely otáčet a obstarat rodinu, když jejich muži skončili ve vězení. Mnoho z nich ale navíc pokračovalo v jejich činnosti. Mezi nejvýraznější ženy disentu patří i Anna Šabatová. Na začátku sedmdesátých let byla sama odsouzena na tři roky, později ale byla podmínečně propuštěna. Posléze spoluzakládala a fungovala jako mluvčí „Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných“. Také byla v roce 1986 mluvčí „Charty 77“. Za lidská práva bojuje dodnes (pracuje jako ombudsmanka) a letos v červu dokonce získala nejvyšší francouzské vyznamenání „Řád čestné legie“ za celoživotní práci.

Foto: Profimedia.cz

Celoživotní bojovnice za lidská práva, Anna Šabatová, pracuje jako ombudsmanka – koho semele systém, tomu se snaží pomoci

Olga Havlová (1933–1996)

Olga Havlová byla sice manželkou Václava Havla (1936–2011), ale její život byl mnohem barvitější, než aby si zasloužila pouze tento titul. S návrhem, aby se její muž stal prezidentem, moc nesouhlasila – dobře si uvědomovala, co to bude znamenat i pro ni. Nakonec se ale se svojí rolí srovnala a našla si v tom to své. Založila „Výbor dobré vůle“ a později „Nadaci Olgy Havlové“. Ta si dala za úkol pomáhat lidem se zdravotním postižením, ale také všem, kteří jsou společností z nějakého důvodu diskriminováni. Oceněna byla za svou činnost i ve světě.

Foto: Profimedia.cz

Její „Nadace Olgy Havlové“ pomáhala a dodnes pomáhá nemocným a slabým

Tereza Maxová (*1971)

Tereza Maxová patří mezi nejlepší topmodelky své doby. Do Paříže odjela v roce 1989 a odtud pokračovala dál do světa, kde sbírala samé ovace. Svého stoupajícího úspěchu se později rozhodla využít pro dobrou věc. V roce 1996 navštívila v Praze kojenecký ústav, což ji přivedlo k myšlence pomáhat opuštěným dětem. Ještě ten rok začala pozvolna pracovat na založení „Nadace Terezy Maxové“. Od té doby se dobročinnosti modelka věnuje naplno a rozšiřuje své aktivity, které pomáhají získávat další peníze.

Foto: Profimedia.cz

Také Tereza Maxová má svůj charitativní projekt, pomáhá dětem bez rodičů

Miroslava Němcová (*1952)

Žena, která v nás za posledních deset let rezonuje asi nejvíce, je poslankyně Miroslava Němcová, která letos navíc slaví dvacáté výročí v této funkci. Kromě toho byla také předsedkyní Poslanecké sněmovny i její místopředsedkyní. Je to jedna z mála političek (možná jediná), kterou si dokáže dost lidí představit v roli premiérky nebo i prezidentky. Nikdy se nebála kritizovat jak své spolustraníky, tak oponenty, pokud byla kritika na místě. Snaží se hájit demokracii i v dobách, kdy na ni někteří naši vysocí činitelé útočí.

Foto: Profimedia.cz

„Němcová na Hrad“, šíří se internetem pokaždé, když promluví v televizi. Mluví totiž moudře

Která žena v historii nebo současnosti je významná pro vás? 

ynezorPumanzeSaNyknalC