Hlavní obsah

Alzheimera nemůže mít třicátník aneb 7 mýtů o obávané nemoci

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Alzheimerem onemocní jenom senioři, zdravá strava je skvělá prevence a na tuhle chorobu nemůžete umřít. Jedna z nejobávanějších nemocí současnosti je opředena mnoha mýty. Kterým věříte vy?

Článek

Alzheimer patří mezi choroby, které lékaři stále ještě nedokázali plně objasnit. Avšak o pár věcech, které byly svého času považovány za pravdu, už dnes víme, že rozhodně neplatí. Podívejte se, zda mylně nevěříte některému mýtu o Alzheimerově nemoci.

Alzheimer je nemoc starých

Asi nejrozšířenější mýtus souvisí s věkem. Mnoho lidí se domnívá, že se jedná výhradně o problém seniorů. Ačkoli je opravdu většina nemocných ve věku 65 let a více, nedá se stoprocentně vyloučit, že alzheimer postihne třicátníka. Ve skutečnosti přibližně čtyři až pět procent nemocných tvoří lidé ve věku 30 až 49 let.

Propuknutí nemoci v tak mladém věku se spojuje s genetickou dispozicí v kombinaci s velkou stresovou zátěží, depresemi, případně jinými psychickými problémy. Ženy, které začnou symptomy vnímat na prahu padesátky, mohou k možným podnětům přičíst také důsledky menopauzy.

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Riziko alzheimera s věkem sice vzrůstá, ale onemocnět mohou i mladí lidé

Lidem se zdravou životosprávou nehrozí

Aktivní životní styl, zdravá a vyvážená strava a omezení užívání návykových látek jsou jistě ulehčující okolnosti. V poslední době lékaři dokonce zjišťují, že některé složky výživy, udržování nízké hladiny cholesterolu a krevního cukru a další faktory mohou riziko onemocnění opravdu mírně redukovat. Každopádně je naivní si myslet, že když budete mít ukázkovou životosprávu, alzheimer se vás netýká. Na rovinu: tato opatření nehrají úplně nejzásadnější úlohu.

Alzheimerova choroba se vždycky dědí

Ve skutečnosti zatím nebyla odhalena konkrétní příčina nemoci. Obecně se jedná o řadu biologických i vnějších faktorů, které způsobí, že se potíže projeví u konkrétního člověka. Přestože genetické předpoklady mohou hrát určitou roli, pouze sedm až osm procent případů je prokazatelně dědičných.

Alzheimer a demence jsou jedno a totéž

Často se Alzheimerova choroba označuje jednoduše jako demence. Tahle dvě pojmenování ale neznamenají totéž. Demence zahrnuje celou řadu symptomů souvisejících s poruchami mozku, je to třeba ztráta paměti, problémy s komunikací, zhoršené vnímání, koncentrace a uvažování. Alzheimerova nemoc je pouze jedním z mnoha druhů demence – ovšem tvoří plných 70 procent případů.

Hrnce a plechovky zvyšují riziko nemoci

V sedmdesátých letech se objevila odvážná teorie, že Alzheimerovu chorobu způsobuje hliník. Jevilo se to jako alarmující problém a mezi rizikové faktory se dostaly hrnce, pánve nebo třeba plechovky na nápoje. Teorie vzešla z pár studií, které tvrdily, že v mozku lidí s alzheimerem se vyskytují vyšší hladiny hliníku. Nicméně v návaznosti na tuto hypotézu byla provedena dlouhá řada výzkumů a žádný neprokázal, že by kontakt s hliníkem měl být v tomto ohledu nebezpečný.

Foto: Don Pablo, Shutterstock.com

Ať již je za rozvojem Alzheimerovy nemoci cokoliv, hliník to není

Alzheimer je způsoben aspartamem

Na sklonku tisíciletí se na pranýř dostala umělá sladidla a alzheimer se začal přičítat konzumaci aspartamu jakožto nejrozšířenějšímu umělému sladidlu. Opět následovaly desítky studií, z nichž ani jedna tento předpoklad nepotvrdila.

Na alzheimer se neumírá

Na Alzheimerovu nemoc se umírá a nezemřou na něj jen ti nemocní, které dříve dostihne něco jiného. Choroba sice neohrožuje život bezprostředně, to však neznamená, že nezabíjí. Ničí mozkové buňky a způsobuje pomalý a bolestivý rozpad osobnosti. Lidé zpravidla umírají do dvaceti let po propuknutí nemoci. Jejich mozek postupně odumírá, až vypoví službu úplně.

Onemocněl alzheimerem někdo z vašich blízkých?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama