Byl jsi skoro první aneb Typické ženské lži ve vztahu

Pravda je, že lžeme čas od času všichni. Je to přirozené, ale ne vždy výhodné. Nevinnou, drobnou lží jen trochu přikrášlíme realitu, kdežto zásadní lží můžeme druhému velmi ublížit, případně si zničit manželství. Dnes bude řeč o tom prvním a v podání žen.

Muži mají tendenci si přidávat, zejména co se týče počtu partnerek a tělesných rozměrů (délka chlouby a vlastní výška nejčastěji). V čem si naopak ubírají, je počet panáků, které padly v rámci „jdeme s Luďou na jedno“. Ženy si zase ubírají v počtu partnerů a centimetry v pase. A co je dalšího?

Necítíte se dobře, máte splín nebo opravdové trápení, ale když se partner zeptá, zalžete a zahrajete hrdinku, která by mohla skály lámat, a slova jako smutek či deprese nemáte ve slovníku? Možná to myslíte dobře a nechcete svoji blbou náladu šířit. Nechcete přiznat, že i vy můžete mít slabou chvilku. Nebo toužíte po troše pozornosti a doufáte, že to partnerovi dojde samo.

Na jednu stranu je pravda, že ženské fňukání je mužům protivné, ale pokud se opravdu necítíte dobře, je hloupost to tajit. Ale byl by velký omyl myslet si, že to vašemu drahému dojde jen z vašeho zasmušilého obličeje.

Tělesná váha a míry přes prsa, v pase a přes boky jsou něco, co ženy řeší celoživotně a přesně vědí, kolik by vážit a měřit chtěly. Málokdy to tak je i ve skutečnosti, ale to veřejnost nemusí vědět, že?

Je na čase si uvědomit, že váha je číslo, které o vás nic nevypovídá. Partner pravděpodobně vidí, že máte trochu břicho, ale takovou vás miluje! A protože funguje rovnováha, jedna z nejčastějších pánských nevinných lží je: „Kila navíc ti sluší, lásko.“

Nejlépe uděláte, když sama sobě přiznáte, jaká velikost vám perfektně sedí. Proč? Protože v ní budete vypadat nejlépe.

Na začátku každého vztahu většinou padne otázka ohledně počtu předešlých partnerů. Stejně jako vy chcete vědět, kolik žen měl před vámi on, jeho zajímá vaše číslo – chce vědět, s jakou konkurencí má co do činění.

Ač žijeme v 21. století, pohled na ženskou a mužskou promiskuitu stále není stejný. U mužů značí vyšší počet partnerek zkušenosti a přitažlivost, kdežto o ženách s větším počtem partnerů se někdy hovoří hanlivě a jsou považovány za přelétavé. Proto mají tendenci uvádět nižší číslo.

V době bez mobilů se sraz domluvil přes pevnou linku nebo osobně. Pak už nebyla jiná možnost než na smluvené místo dorazit včas. Mobilní telefony ale daly lidem možnost chodit na schůzky pozdě: „Vždyť jsem psala, že budu mít zpoždění.“

Lžete pravidelně o tom, jak moc se opozdíte nebo za jak dlouho budete nachystané? Dáváte tím najevo nejen to, že si neumíte dobře zorganizovat čas, ale i neúctu k času ostatních. A že svoji nedochvilnost maskujete esemeskami typu „za minutku“, to dělá ve finále ještě horší.

Tady si můžou muži i ženy podat ruce. O množství vypitého alkoholu lžou všichni. Pánové jdou vždy „na jedno“ a každá objednávka je ta poslední. Ženy mají tendenci zapírat a zlehčovat, kolik toho ve skutečnosti vypily, a tvrdit, že rozhodně nebyly opilé. K princeznám se přece kocoviny a tahy nočním městem nehodí.

Neříkáte o víkendových akcích s kamarádkami svému milému úplnou pravdu, aby se zbytečně nebál nebo nežárlil? Asi by opravdu pochopení neměl, ale třeba by ocenil, kdybyste příště vyrazila s ním a užili jste si večírek spolu.

Na začátku vztahu jste z partnera hotové, ale postupně objevujete drobnosti, které vás až tak neberou. Třeba staré tričko s logem vysoké školy, manšestrové sako nebo šusťákové kalhoty. A tak se stanou ošklivé nehody a tyto kousky ze šatníku zmizí.

Pokud se po nich začne původní majitel shánět, děláte jakoby nic, nebo mu dokonce vmetete do tváře, že je roztržitý a určitě to někde zapomněl...

Není to fér, ale je pravda, že muži se těchto fosilií zbavují neochotně a vy máte přece na srdci jeho dobro a styl!

Na které typicky ženské a neškodné lži jsme zapomněli? A které do zdravého vztahu opravdu nepatří?