Článek
Nic se nemá přehánět – ani přílišný úklid, ani ochrana. I lékaři tvrdí, že se dětský organismus potřebuje stimulovat tím, že se potkává s tou správnou špínou. Posiluje tím obranyschopnost.
Co je správná špína
„Správná špína určitě není držadlo v nacpaném autobuse, určitě to není madlo vozíku v supermarketu, klávesnice počítače či bankovky a mince. To jsou věci nebezpečné i pro velmi otrlý organismus. Nesprávná špína je i dětské pískoviště, do kterého se dostanou psi a kočky,“ varuje RNDr. Milan Paulík, CSc., vedoucí oddělení Imunologické laboratoře Thomayerovy nemocnice.
Mikroorganismy jsou ale běžnou součástí našeho života a neměli byste být přehnaně úzkostliví.
Pokud zjistíte, že má vaše víc jak roční dítě zpátky v puse rohlík nebo dudlík, které mu předtím upadly, není třeba se hroutit. Samozřejmě není v pořádku, kdyby se dítě válelo v bahně a jedlo vše, co najde na zemi. „Život ve sterilním prostředí by ale dítěti spíš ublížil,“ konstatuje Milan Paulík a dodává: „Stačí dítě naučit správné zásady – záchodová mísa nebo boty v předsíni nejsou ta správná hračka. Ale chlorové přípravky v každodenním životě jsou zbytečné.“
Pískoviště, do kterého nemohou chodit psi a kočky, je pro děti vhodným prostředímFoto: thinkstock
S tím souhlasí i MUDr. Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR a lékař pro intenzivní péči ve VFN. „Děti se postupně během života setkávají s různými škodlivinami, ale na většinu z nich dokáže jejich tělo přirozeně zareagovat a bránit se. Nejhorší, co může rodič pro své dítě v tomto ohledu udělat, je, když z něj vychovává ,skleníkové' dítě. Jiná je samozřejmě situace u dětí s vrozenými imunodeficity."
Alergik a okolní prostředí
Liší se přístup k hygieně u zdravých dětí a alergiků, kterých je mezi dětmi stále víc? Rodiče-alergici mají někdy až hysterickou obavu z toho, že dítě alergii zdědí, a tak se ho snaží „odstavit“ od všeho, co by jim mohlo podle nich ublížit – ať jde o prach, domácí mazlíčky, ale i některé druhy potravin. Takový přístup ale není optimální.
Kontakt se špínou v přiměřeném množství stimuluje obranyschopnost dětíFoto: thinkstock
„Je třeba opustit představu, že menší výskyt potenciálních alergenů ve stravě kojence znamená menší výskyt alergických onemocnění. Současné studie prokazují opak. Období mezi čtyřmi a šesti měsíci života je nejvhodnější dobou k postupnému zavádění nemléčné stravy u zdravých, kojených dětí,“ říká MUDr. Jiří Novák z Alergologie a imunologie při Ústřední vojenské nemocnici.
Přídavky kojení mají obsahovat zeleninu, ovoce, maso včetně ryb, slepičí vejce, mouku z obilovin, brambory, rýži, oves a výrobky z mléka. Nové potraviny se zavádějí jednotlivě, pořadí není stanoveno.
„V případě zpožděného zavádění uvedených potravin dochází nejen k významně častější alergii na potraviny, ale také na alergeny inhalační, tedy na roztoče, pyly, plísně a zvířata. Pozdní zavedení lepku zvyšuje riziko dětské cukrovky a celiakie. Riziko alergie významně také zvyšují i diety při mylně stanovených diagnózách alergie, například u kojeneckého ekzému,“ uvádí lékař Novák.
Jak úzkostlivě jste přistupovali ke svým dětem? Napište nám své zkušenosti.
