Děti a nahota: Kdy je dobré je vzít na nudapláž, a kdy ne?

„Brr, to byl ale zážitek,“ otřásá se při vzpomínce dvanáctiletá Katka. „Máma mě přemluvila, ať s ní jdu na nudapláž, většina těch naháčů ale byla ve věku babičky a dědy. Prsa jim visela až na břicho a špeky se třásly, prostě trapas. Celou dobu jsem byla zabalená v ručníku a koukala do časopisu.“

Tohle se Katčině mamince moc nepovedlo. Jestli existuje opravdu špatná doba pro skoncování se studem, je to právě puberta. V té době se často začnou stydět i děti, které jsou na nahotu zvyklé.

Někteří rodiče se běžně s dětmi koupou, jiní se v koupelně zamykají a děti je bez šatů ani nezahlédnou. Přehnaný ostych ale může dětem vztah k intimním partiím a k sexualitě pořádně zkomplikovat. Když to musíme tak usilovně schovávat, určitě to bude něco zakázaného a špatného!

„Jestliže jsou děti odmala zvyklé na to, že být občas nahý je naprosto přirozené, nepřijde jim to nijak zvláštní a nemají důvod se v rodinném kruhu stydět. Naopak jedinci vyrůstající s prudérními rodiči, kde je tabu jen vykouknout ve spodním prádle, mívají často poruchy vnímání vlastního těla, které mohou vyústit až v úzkostný stud, anorexii či sexuální poruchy,“ vysvětluje dětský psycholog Radim Opatrný.

To samozřejmě neznamená, že se musíte přemáhat a v zájmu zdravého vývoje potomka se doma denně producírovat, jak vás příroda stvořila. Úplně stačí neječet, když vás dítě překvapí v koupelně. Správné je to, co vnímáte jako přirozené – a budou to tak brát i děti.

Pokud vás přivádí do rozpaků, když dítě projeví zájem o vaše nahé tělo (třeba ve vaně nebo při převlékání), přiznejte to, dítě vaše zábrany stejně vycítí. Hned ale přidejte vysvětlení: vyprávějte mu třeba o tom, že vám vaše maminka nikdy nedovolila tulit se k ní, když byla bez noční košile, a tak je to pro vás trochu zvláštní.

Pokud vám ale něco doopravdy vadí, klidně to řekněte. Dáte tím dítěti najevo, že existují osobní hranice, které musí ostatní respektovat. I ono samo má právo se rozhodnout, jestli se nechá po koupání osušit od maminky. Jeho tělo patří jen jemu a stud se může objevit ze dne na den.

„Na dovolené začala naše šestiletá Lucinka najednou vyvádět, že v plavkách bez horního dílu do bazénu nepůjde,“ vypráví Ilona. Tahle maminka to ovšem vzala za správný konec: dcerce se nevysmívala ani ji k ničemu nenutila, naopak – koupily spolu ty nejhezčí plavečky s medvídkem Pú.

Setkávání s nahotou tedy dítěti neublíží – pokud jde o přirozený, pozvolný, a hlavně dobrovolný proces. Odmalička by mělo vědět, že není možné chodit „jen tak“ vždycky a všude, ale jen doma nebo na zvláštních, k tomu určených místech, protože nahatí a oblečení nejdou moc dohromady. Pokud se ale potomek návštěvě takových míst brání, nesmí ho rodiče v žádném případě přemlouvat, i když jsou přesvědčení naturisté.

Když dítě od malička ví, jak vypadá skutečné lidské tělo se všemi rozdíly a nedokonalostmi, může mu to jen prospět. Co myslíte?