Hlavní obsah

DMN: KDE BERU TU TROUFALOST SOUDIT MUŽE? 23.EPIZODA

Foto: Archiv Báry Nesvadbové

Deník Mademoiselle Noire pro vás píše Bára Nesvadbová

Od naší večerní konverzace s Lucií se dál nevyjadřuji. Její rodinné štěstí je pro mne tabu. Nechci ji naštvat. Přála bych jí hezký vztah. Vždyť ona si ho tolik zaslouží. Snad mnohem víc než já. I kdokoli jiný, koho znám. Proč? Protože ji mám ráda? Ne, to ne. Jen, ona je opravdu dobrá máma. A umí být i dobrou ženou. Neznám jinou, která umí obětovat sebe sama pro funkční domov.

Článek

Ta nesobeckost, se kterou Lucie dává, ta samozřejmost, se kterou se stará, by zasloužila hodného muže. Muže, který ji ocení. Radek se mi po celý jejich pobyt prakticky vyhýbal. Jako by moji antipatii cítil. Jako moje kočka. Ta mi také nevěří, když ji hladím. Ví, že jsem ji nechtěla. Že ji jen trpím. I ta kočka miluje Lucii. Pro její bezprostřednost. A dobrotu.

Až dnes dopoledne poprvé za mnou Radek přišel. Sám. „N., potřeboval bych radu. Vím, že nejsi zrovna nadšená, že spím s tvojí ségrou." Ségra, už to slovo ho degradovalo na cíl pro mucholapku. „N., ale jsi jediná, s kým si můžu promluvit. Moji kámoši by se mi vysmáli. Nemůžu jim přiznat, že chodím s ženskou, která by mohla být kámoškou mojí mámy. A ještě s ženskou vdanou, mámou dvou dětí. To nemůžu. Ale to jsem si já zpracoval. S tím žít dokážu." Tak zpracoval. A dokážu. No pomoct. Vždyť by měl být vděčný. Děti Lucie přece nejsou a nesmějí být přítěží do vztahu. Vždyť její děti jsou úžasný. Měl by být šťastný, že s nimi může trávit čas.

Foto: Mišo Duha

Kde beru tu zatracenou zlou troufalost?

„Nekruť hlavou, N., mám pocit, že tě každou větou ztrácím a já potřebuji tvoji radu, ne averzi. Prosím, zkus to." Přemlouvá. Konečně jsem se posadila. Tedy dala naší diskusi jakousi váhu. Alespoň pro něj. Snad. „N., Lucie chce, abych s nimi bydlel. Žil s nimi. Chápeš to? Víš, co po mně žádá? Co si přeje?" Zatmělo se mi před očima. Kolik svatebních podvodníků jsem už potkala? A kolik viděla v kině? Teď budu mít jednoho v rodině. Skvělé. „Víš, tak rád bych s nimi byl pořád. Usínal a vstával. Ale já jsem chudý. A ona bohatá. Jak mám žít v domě, který postavil Roman? To mám spát v jeho posteli? Jíst jeho příborem? Případně podědit i jeho župan? To já nedokážu. Nemám moc, ale co mám, to jsem sám vydělal. Neumím brát od své ženy. Poraď mi, N., jsi její sestra. Chci s ní být. Ale bojím se, že na to prostě nemám." Nádech. Výdech. Bez odpovědi cesta do koupelny. Studená voda. Koukám se na sebe do zrcadla. Temně hnědé oči mám. Kde já sebrala tolik cynismu? A kde beru tu troufalost soudit muže, které vůbec neznám. Kde beru tu zatracenou, zlou troufalost?

Autorka: Bára Nesvadbová

Další epizoda už v úterý 8. 11.

Netradiční kávové dezerty – recepty hledejte na www.kavaveznamenitouhy. cz.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama